Pražské nemocnice se potýkají s výrazným úbytkem mladých krevních dárců. Zatímco průměrný věk dobrovolníků roste, mladší generace o tuto službu jeví stále menší zájem. Velká část mladých navíc míří do komerčních center, která za odběr plazmy nabízejí finanční náhradu. Zdravotnická zařízení proto varují, že bez nové generace bude stále těžší udržet stabilní zásoby krve. Vyzývají tak veřejnost, aby darování krve zvážila a pomohla udržet zásoby na bezpečné úrovni.
České zdravotnictví se v posledních letech potýká s výrazným úbytkem zájmu o darování krve. Kritickou situaci v současné době zažívají nemocnice v Praze, které hlásí nárůst věkového průměru dárců a prudký pokles mladých zájemců. Podle webu Novinky.cz v České republice momentálně chybí 80 až 100 tisíc dobrovolných bezpříspěvkových krevních dárců. „Nejvíc chybí ve zdravotnictví mladí dárci,“ uvádí primářka transfuzního oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) Jana Dušková.
Podle primářky se každý rok z registru dárcovství nenávratně odhlásí několik stovek dárců. Důvody zrušení zájmu o darování plazmy se u každého klienta liší. „Nejčastěji se lidé odhlásí kvůli věku, zdravotním potížím nebo stěhování,“ popisuje Dušková. Primářka zároveň upozorňuje, že kvůli této situaci je pro nemocnice mnohem náročnější udržet dostatečné a stabilní zásoby transfuzních přípravků.
Zájem mladých upadá
Že nedostatek mladých dárců krve představuje v pražském zdravotnictví skutečný problém, dokládají také pracovníci z Thomayerovy nemocnice v Krči. „Registr dárců především stárne a mírně se zužuje. Mladých dárců přichází málo. Ročníky narozené po roce 2000 jsou početně slabé a nestačí nahradit ty, které odcházejí do takzvaného dárcovského důchodu,“ říká mluvčí nemocnice Petr Sulek.
Transfuzní oddělení nemocnice zároveň dodává krevní deriváty nejen pro vlastní pacienty, ale také pro sousední Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), kde je podle mluvčího spotřeba krevní plazmy velmi vysoká. „Daří se nám vše zajistit s obtížemi a ve spolupráci s mimopražskými nemocnicemi,“ připustil mluvčí Thomayerovy nemocnice Petr Sulek.
Jde o celorepublikový problém
Podobný vývoj v oblasti dobrovolného dárcovství krve hlásí také nemocnice ve středních Čechách. „Zájem o darování má v posledních letech sestupný trend, a to celorepublikově. Ubývá mladých prvodárců,“ uvedla Radka Schulzová, která působí jako primářka Hematologicko-transfúzního oddělení v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav. Primářka rovněž dodala, že i přes tento úbytek se jim zatím daří pokrýt aktuální poptávku po krvi a zajistit potřebné zásoby pro pacienty.
S nedostatkem dárců krve se potýká také nemocnice v Benešově. Vedoucí laborantka Hematologického a transfuzního oddělení Aneta Radačovská pro Benešovský deník.cz uvedla, že benešovské nemocnici aktuálně dochází všechny krevní skupiny. Největší nouze je přitom hlavně o skupiny A, B a 0. „Zásoby, které jsme si díky dárcům vytvořili na vánoční svátky, jsou již spotřebované. Začátky roku jsou z hlediska dárcovství vždy slabší, protože většina lidí chce stihnout darovat krev do konce roku,“ vysvětluje Radačovská.
Komerční centra bodují
Velký podíl na úbytku mladých dárců krve může mít podle zdravotnických center rychlý rozvoj a rostoucí obliba komerčních center, která nabízejí lidem placené odběry plazmy. Tato soukromá zařízení slibují zájemcům o dárcovství možnost finanční úhrady, což logicky představuje pro mladé lidi lákavou formu přivýdělku. Že má rozmach komerčních dárcovství krve vliv, si myslí mluvčí Thomayerovy nemocnice. „Reklama na darování plazmy je všudypřítomná,“ uznává Sulek.
V Mladé Boleslavi rovněž připouštějí, že tamější přítomnost dvou komerčních odběrových center ve městě logicky odvádí část dárců. „Je tomu tak hlavně u mladých, pro něž je jednorázová finanční odměna motivující. Pracující lidé spíše preferují bonus ve smyslu dne volna a daňových odpočtů. Problémem začíná být to, že nadřízení pracovníci nechtějí dárce krve k odběrům uvolňovat,“ vysvětlila primářka Radka Schulzová z Hematologicko-transfúzního oddělení.
Podobný názor zastává také primářka transfuzního oddělení Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Jana Dušková. „I podle odborných společností ale existuje určité oslabení dobrovolného dárcovství, zejména u mladých lidí, kteří se mohou více orientovat na placené odběry posílené intenzivní reklamou a širšími marketingovými možnostmi soukromých provozovatelů,“ uvedla pro Novinky.cz.
Dominujeme v dárcovství krevní plazmy
Mluvčí Thomayerovy nemocnice Petr Sulek zároveň upozorňuje na paradox, který se dárcovství krve týká v kontextu české produkce krevní plazmy. Zatímco jsou zásoby klasické krve pro nemocnice napjaté, Česko v produkci krve pro průmyslové účely vyniká. „Odebírá se jí zhruba třikrát až čtyřikrát víc, než bychom potřebovali pro vlastní potřebu,“ upozorňuje Petr Sulek.
Že je o dárcovství krevní plazmy za finanční ohodnocení velký zájem, potvrzuje také předseda Společnosti pro transfuzní lékařství Petr Turek. „Komerční plazmaferetická centra provádějí cca milion odběrů za rok a počty těchto odběrů rostou o asi 5-8 % ročně,“ upřesňuje.
Podle dostupných statistických údajů je česká pozice v produkci krevní plazmy skutečně silná. Studie provedená Cornell SC Johnson College of Business z loňského roku uvádí, že Česká republika spolu se Spojenými státy, Rakouskem, Německem a Maďarskem patří mezi pět zemí, které dohromady zajišťují 80 % světové nabídky plazmy.
Nemocnice vyzývají k akci
Vzhledem k rapidnímu úbytku dobrovolných zájemců o darování krve vyzývají české nemocnice k pomoci. Obrací se přitom hlavně na mladé lidi narozené od roku 2000. „Kdo může, ať přijde darovat, krev je potřeba neustále. Nejen pro operace naší nemocnice, ale zásobujeme krevními přípravky i další zdravotnická zařízení,“ apeluje Aneta Radačovská, vedoucí laborantka transfuzního a hematologického oddělení v benešovské nemocnici.
Naléhavost situace potvrzuje i koordinátorka pro nábor dárců Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Andrea Máchalová. „Počet dárců je dlouhodobě na hraně optimálního stavu. Stačí několik komplikovaných pacientů ve stejnou dobu a zásoby se mohou rychle snížit,“ vysvětluje Máchalová. Stejně jako Aneta Radačovská vybízí k pomoci hlavně mladé lidi. „Nejvíce nám v registru chybí mladí ve věku 18–35 let, kteří jsou přitom klíčoví pro dlouhodobou stabilitu dárcovské základny,“ objasňuje koordinátorka z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Kdo může darovat krev
Darovat krev může v České republice podle kritérií dárcovství na stránkách ÚVN.cz prakticky každý zdravý člověk, který splňuje základní věkové a zdravotní podmínky. Dárcem může být jakákoli osoba od 18 do 65 let, přičemž prvodárci jsou přijímáni do 60 let věku. Důležitým předpokladem je také minimální tělesná hmotnost 50 kilogramů a dobrý zdravotní stav bez vážných onemocnění. Každého potenciálního dárce před odběrem posuzuje lékař, který zhodnotí jeho anamnézu a celkový zdravotní stav.
Krevními dárci se mohou stát dokonce i lidé, kteří nejsou občany Česka, pokud zde mají dlouhodobý pobyt a zdravotní pojištění. Před odběrem je nutné předložit platný doklad totožnosti, protože celý proces, včetně testování krve, probíhá podle přísných bezpečnostních standardů transfuzní medicíny. Stejně důležitá je ale především schopnost sdělit v českém jazyce lékaři svůj zdravotní stav aby byl odběr bezpečný pro dárce i pro příjemce.
Náhledová fotografie: Istock.com
