Na sociálních sítích se už koncem ledna objevila řada profilů sdílejících stejné jméno – Červený delfín. Profily často odlišuje pouze pár symbolů či číslic za jménem. Na první pohled se příspěvek tváří jako pozvánka do hry, do které se člověk přihlásí pomocí zprávy v komentářové sekci. Jedná se však spíše o manipulativní sérii úkolů, doplněnou nátlakem na uživatele.
„Tato hra, která se rozšiřuje zejména z rusky mluvících zemí, je určena především mládeži a jejím cílem je plnit úkoly,“ takto v roce 2017 informovala Policie o tehdejší nebezpečné hře Modrá velryba. Nyní se sociálními sítěmi Instagram a TikTok začal šířit nový trend, připomínající právě Modrou velrybu z přelomu let 2016 a 2017. Jmenuje se Červený delfín a jedná se o pomyslnou hru, která se odehrává prostřednictvím soukromých zpráv. Zde organizátor po řadě úvodních zpráv a často seznámení se s obětí začne klást různé úkoly. Při jejich neplnění se však postupem času může objevit nátlak ze strany pořádajícího. Není tak překvapením, že se snaží cílit na ty nejzranitelnější, a těmi jsou děti. Na TikToku a Instagramu se již stihlo online prostředí zahltit různými profily, které jsou často spravovány právě samotnými dětmi a snaží se pouze využít senzace k vlastnímu zviditelnění. I přesto se však mohou najít profily takové, které se pomocí manipulace a výhrůžek mohou hráče snažit donutit až ke zdraví ohrožujícím činnostem. Této metody často využívají takzvaní predátoři.
Nejedná se o nijak nový postup, obdobné manipulační techniky využívají predátoři a internetoví delikventi na sítích již řadu let. Problémem jednotného konceptu, jako je právě Modrá velryba nebo nyní Červený delfín, je právě on sám. Lidé využívají popularitu kolem konceptu jako reklamu. Stačí mít účet, který splňuje jednoduché podmínky, a oběti mohou přijít samy přímo k vám. Rovněž však také Policie ČR, která jen za pomoci vyhledávání na sociálních sítích může situaci monitorovat a případné hrozby odstraňovat.
I tak je ale nesmírně důležitá prevence. Dítě často může podlehnout pomyslnému wow efektu, že se jedná o něco zajímavého, nebezpečného a pokud výzvu dokončí, bude součástí výjimečných, kterým se to povedlo. Proto je důležité s dětmi o možných hrozbách mluvit. Nikoli však způsobem, který by je ke hře ještě více nasměroval, což se týká především zmiňování celého jména hry. Na základě této problematiky vydaly weby E-bezpečí a Řízení školy postup pro širší veřejnost, jak v takové situaci postupovat.
Modrá velryba
Trend Červeného delfína není ojedinělou hrozbou v blízké minulosti internetu. Na přelomu let 2016 a 2017 na internetu kolovala obdobná textová hra s názvem Modrá velryba. Tehdejší trend pocházel z Ruska, kde se dostal do většího povědomí společnosti a odkud se později také rozšířil. Hlavním představitelem, který byl v souvislosti s hrou zatčen, byl tehdy 21letý bývalý student psychologie Filipp Budeikin. Ten měl být jedním z organizátorů Blue Whale Challenge a podle ruské prokuratury také jejím zakladatelem. Soud ho v roce 2016 shledal vinným ze dvou obvinění z podněcování k sebevraždě nezletilé osoby.
Samotná skupina F57, jejíž součástí měl být Budeikin a která měla rovněž stát za incidenty v Rusku, v Česku nikdy neoperovala. Hra se však do ostatních států přenesla jako inspirace pro internetové delikventy. Ti začali využívat právě nastalé popularity a mediálního chaosu k získání vlastní komunity hráčů. Právě mediální chaos přispěl k samotné popularitě. Média často označovala hru jako společenskou hrozbu, která má za následek sebepoškozování a dokonce i počty sebevražd. Skutečnost však nebyla tak dramatická a jednalo se o poměrně zveličenou realitu. Modrá velryba samozřejmě představovala riziko, stejně jako nyní Červený delfín, mnohem většího rizika však hra nabyla po zveličení a značné mediální pozornosti. Právě tu mohli využít predátoři a delikventi na sociálních sítích. Mnohem více dospívajících totiž lákalo poznání, zda je nebezpečná legenda zahalená tajemnem opravdu skutečná. Místo aby však narazili na tajemné organizované kurátory, jak se říkalo „game masterům“, kteří měli hru vést prostřednictvím textových zpráv, vešli do nastražené pasti predátorů.
Do samotné široké popularizace se obvykle zapojují profily zakládané a hry moderované samotnými dětmi či dospívajícími. Ti si poté sami budují legendu kolem konceptu, aby pak mohli těžit ze samotného efektu, který to zpětně vyvolá. Jejich motivací tak není primárně někomu ublížit, spíše doufají, že v krátkém čase nalákají na své profily co nejvíce nových sledujících. V prostředí TikToku či Instagramu totiž strach a tajemno s možností zapojení se do výzvy pomáhá k rychlému a virálnímu šíření obsahu.
Pokud jste se sami ocitli v podobné situaci nebo víte o někom ze svého okolí, můžete se obrátit na Linku bezpečí (116 111). Nejbezpečnější však je, když žádná taková situace nenastane. Samotná opatrnost na internetu občas nestačí, a proto je důležitá prevence. Nejjistějším způsobem je se trendu úplně vyhnout. Pro rodiče pak může sloužit pár rad, jak správně postupovat. K tomu mohou posloužit weby E-bezpečí a Řízení školy, které nabízejí jak různé metody, tak osvětu v daném tématu. Rovněž na nebezpečné dění na sociálních sítích můžete upozornit prostřednictvím STOPline, která se zabývá sběrem dat. V případě nejvyšší nouze je také možnost kontaktovat Policii ČR.
