Zahraniční svátek, který k nám připlul lodí a v Česku každým rokem ve společnosti rozdmýchává emoce mezi lidmi. V Česku jsme však jeho kořeny pocítili i v hluboké minulosti a v něčem bývá podobný našim tradičním svátkům. Halloween se k nám kvapem blíží, už 31. října!

Halloween

Ačkoli se může zdát, že svátek s námi nemá nic společného a jedná se o pomyslný náplavový svátek, není tomu úplně tak. Kořeny totiž můžeme najít u Keltů a jejich svátku Samhain. Kelti byli i na našem území, a to čtyři století před naším letopočtem. Období mezi 31. říjnem a 1. listopadem vnímali jako přechod mezi dvěma důležitými milníky času, kterými byly léto a zima. Zároveň věřili, že je v tuto magickou noc nejtenčí hranice mezi světem živých a mrtvých. Tady už můžeme vidět lehké podobnosti s Halloweenem a bude jich ještě více.

Jak je dnes zvykem, při Halloweenu se vyřezávají dýně. Tehdejší lidé dělali něco podobného. Stavěli oltáře z ptačích per a kostí zvířat, aby navázali spojení s mrtvými, pro které poté pořádali také uctívací obřady a rituály. V dnešní době bychom tak mohli vnímat dlouhé, do temné atmosféry laděné večírky. Další podobností pak je, že se Keltové výjimečně oblékali do kostýmů, aby se chránili proti zlým duchům.

Svátek, tak jak ho známe dnes, se pak začal formovat v Irsku, asi 2000 let před naším letopočtem, prolínáním tradic. Těmi měly být keltský svátek Samhain, o kterém jsme si už něco málo řekli, oslavy římských svátků a křesťanských slavností Všech svatých. Jednalo se tak o pomyslné spojení a pokřesťanštění všech svátků vyznávaných pohany. Samotný název pak vychází z anglického sousloví All Hallows’ Evening, v překladu Předvečer Všech svatých.

To je pak spojeno tentokrát s křesťanskými slavnostmi Všech svatých, které se slaví hned následujícího dne, a to 1. listopadu. Místo zesnulých se tento svátek zaměřuje a opěvuje všechny svaté, a to dokonce i ty, o jejichž existenci ví jen Bůh. Ve většině zemí pak navazuje druhý listopad, den Vzpomínky na všechny věrné zemřelé, neboli nám více známým názvem Dušičky.

Současná podoba

Svátek se poté rozšířil do dalších anglicky mluvících zemí a uchytil se především v Americe, kde mu dali společně s irskými uprchlíky lidé dnešní podobu. Příkladem mohou být právě vyřezávané dýně. Tato tradice pochází z irské městské legendy o „Jackovi s lucernou“ a až do příchodu Irů do Ameriky byla její podobou svíčka ve vydlabaném tuřínu či řepě. Samotná legenda pak zůstala stejná. Má se jednat o pijáka Jacka, který několikrát převezl ďábla a po jeho smrti nemohla duše vstoupit ani do nebe, ani do pekla. Ďábel ho tak nechal bloudit tmou a na cestu mu dal jeden ze svých uhlíků, který Jack umístil do vydlabaného tuřínu a udělal si tak z něj lucernu. Lidé pak začali vyřezávat tuříny, později dýně, a umisťovali je před svá obydlí v den, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých, aby zahnali zlé duchy.

Vyřezávat dýně se poté vžilo díky době sklizně této plodiny. Sklízí se totiž od konce srpna do konce října a samotné dýně se v Americe měly vyřezávat už ve spojitosti s Dnem díkůvzdání, došlo tedy opět ke spojení dvou různých zvyků.

Halloween v České republice

Do Česka pak přichází tento svátek v 90. letech 20. století. Tehdy se Česká republika začala naplno otevírat světu a s tím přišla i nová kultura. Americké filmy, hudba, turisté a nadnárodní společnosti. Všechny tyto vlivy s sebou nesly spoustu nového a Halloween byl jedním z nich. Ve filmech se objevovaly děti v kostýmech, jak koledovaly ve svém sousedství. V hudbě se tehdy na nejvyšší příčky popularity dostával rock se svou často až drsnou či temnou atmosférou, právě typickou pro Halloween. Každý si v něm dokázal najít něco svého. Nejvíce se však tento svátek bohužel dostal do povědomí lidí skrze komerci.

Nově expandující zahraniční firmy, především obchodní řetězce, začaly využívat tento svátek jako lákadlo. Začaly tak nabízet reklamní předměty s danou tématikou, kostýmy, dekorace a mnoho dalšího. Řada firem či klubů začala využívat název Halloween k pořádání různých tematicky laděných akcí, i když s tradicí jako takovou neměly moc společného. Lidé tak začali vidět Halloween jako svátek založený na penězích či parazita, který ubírá místo svátkům nám bližším. Zároveň se také měnilo chápání dosavadního vnímání tohoto období, jelikož do té doby se jednalo spíše o pietní událost, kdy se v kruhu rodiny vzpomínalo na zesnulé a navštěvovaly se hřbitovy. S příchodem Halloweenu a jeho komerčního využívání pak lidé často měnili pietní místa za společenské akce.

Tradice

Závěrem si pojďme odlehčit téma a říct si něco málo o tom, jak se vlastně takový Halloween slaví.

Typickým znakem je vyřezávaná dýně, která slouží nejen k zahánění zlých duchů. Její vystavení před dům má však ještě jeden důvod. Rezident tak dává najevo, že daný svátek slaví a jeho dveře jsou tak otevřeny koledníkům, naopak člověk, který si ji v toto období před dům nevystaví, neprojevuje o daný svátek zájem a nechce být rušen. V České republice je pak vyřezávání dýní oblíbená kratochvíle hlavně ve školkách, popřípadě školách, a některá města pak vystavují tato díla na veřejných prostranstvích, jako jsou třeba náměstí nebo parky.

Další tradicí jsou kostýmy. Ty mají původ právě v keltské historii. V moderní době je to pak nezbytnost, pokud chce jít daná osoba koledovat. V Čechách je to pak spíše využíváno v podobě večírků, jako jsou maškarní bály či jiné podobně laděné akce.

Tradice, která u nás opět nemá velké zastoupení po domácnostech, ale spíše ve firmách či různých institucích, je zdobení budov a vnitřních prostor. V zahraničí si lidé zdobí celé domy, podobně jako někteří na Vánoce, u nás je to spíše zpestření stereotypu. Zdobí se tak školy, obchody nebo třeba někde prostory v práci.

Posledním zvykem, o kterém si povíme, je poté sledování děsivých filmů a povídání strašidelných historek. Tento zvyk není spojen pouze s Halloweenem, v čase tohoto svátku se však těší zvýšené oblibě.