Bylo 26. ledna 1972, chladné zimní ráno ve Stockholmu, když se let JAT 367 jugoslávské letecké společnosti připravoval na odlet do Bělehradu. Mezi 28 členy posádky byla i třiadvacetiletá Vesna Vulović, mladá letuška s pouhou osmi měsíční zkušeností. Když se ráno probudila, ještě netušila, že poletí tímto letadlem. Původně měla na tento let nastoupit jiná Vesna, ale došlo k záměně jmen.

Letadlo se pomalu rozhouplo po ranveji, motory zaplály a vzduch v kabině se naplnil očekáváním cesty, která měla trvat několik hodin a měla mít dvě zastávky. Vesna přistoupila na první zastávce v Kodani. V ten okamžik ještě nikdo netušil, že letadlo na druhou zastávku do Záhřebu nikdy nedoletí a že se tento let se zapíše do historie s jedinou přeživší - Vesnou, která přežije pád z výšky přes deset kilometrů, čímž vstoupí do Guinnessovy knihy rekordů (Guinness World Records).

Letecká katastrofa nad Československem

Po vzlétnutí letadla DC-9 JAT Flight 367 se let zdál být naprosto běžný a bezproblémový. Posádka rozdávala občerstvení a cestující trpělivě čekaly na to, až let dokončí svou obvyklou trasu, která vedla přes Kodaň a Záhřeb až do Bělehradu. 

Vše se dramaticky změnilo v okamžik, kdy letadlo přeletělo území tehdejšího Československa. Následně došlo k silné explozi, která měla svůj původ v zavazadlovém prostoru. Letadlo se ve vzduchu rozlomilo na tři části a začalo padat směrem k zemi. 

Trosky dopadly z výšky 10 160 metrů na zasněžený svah v lese v okolí vesnice Česká Kamenice, dále například Srbská Kamenice. Z letadla zůstalo pouze několik rozlomených částí a z celé posádky přežila jediná Vesna. Ta byla připoutána k části trupu, možná díky vozíku s občerstvením, který by jí pomohl přežít. 

Lesník Bruno Honke společně s dalšími obyvateli vesnice zaslechli lidské výkřiky a silné rány z exploze letadla. Našli živou Vesnu, která měla vážná poranění po celém těle. Bruno byl lékařem za dob druhé světové války a tak mohl zajistit životně důležité funkce než dorazila záchranná služba. Následně byla ihned převezena do nemocnice, kde se zjistilo, že měla těžkou zlomeninu lebky, tři zlomené obratle, zlomeniny pánve, obou nohou a žeber. Vesna byla také dočasně paralyzovaná od pasu dolů (Guinness World Records).

Jak mohla Vesna přežít?

Přežití Vesny Vulovićové bylo z velké části výsledkem kombinace fyzických podmínek a náhody během pádu. Podle Guinness World Records byla Vesna uvězněna v ocasní části trupu, kde ji pravděpodobně zafixoval vozík s občerstvením, což jí zabránilo být vyhozenou z letadla při explozi. Vesna byla také ze stran chráněna prostory letadla.

Dalším faktorem mohl být dopad na zalesněný a zasněžený svah, který značně zmírnil sílu nárazu. Lékaři také uváděli, že Vesnin nízký krevní tlak mohl hrát roli, což mohlo snížit riziko poškození srdce a dalších orgánů.

Kombinace těchto okolností: pevné zafixování, poloha, zmírnění dopadu terénem a fyziologická odolnost umožnila, že Vesna přežila tento pád z výšky více než 10 000 metrů (Guinness World Records).

Po 10 měsících na nohách 

Po pádu Vesna Vulovićová strávila 16 měsíců v nemocnici, během nichž podstoupila řadu operací — zlomeniny lebky, obratlů, pánve, žeber a nohou byly vážné a způsobily dočasnou ochrnutost od pasu dolů. Byla v kómatu několik dní a po probuzení si téměř nepamatovala, co se stalo. Intenzivní rehabilitace jí umožnila přibližně po deseti měsících opět chodit, ačkoliv s trvalým kulháním.

Po zotavení se vrátila k JAT, ačkoliv chtěla být letuškou, tak se jí to už znovu nevyplnilo a pracovala v kanceláři. Ve svém pozdějším životě se také angažovala politicky, protestovala proti režimu Slobodana Miloševiče a stala se symbolem odvahy a odolnosti. Nakonec žila relativně skromně v Bělehradě a stáhla se z veřejného života (The Guardian).

Exploze v podpalubí 

Oficiální vyšetřování uzavřelo, že JAT Flight 367 explodoval kvůli bombě v zavazadlovém prostoru. Konkrétně se mluví o trhavině v černém kufru umístěné v podpalubí. Bomba byla načasovaná tak, aby explodovala mezi Kodaní a Záhřebem. K atentátu se údajně přihlásila chorvatská protisrbsky orientovaná fašistická organizace Ustaša. I přes to oficiálně nebylo potvrzeno, kdo byl skutečným pachatelem. Tato verze byla dlouhodobě přijímána jako hlavní vysvětlení tragédie.

Nicméně v roce 2009 dva investigativní novináři, Peter Hornung‑Andersen a Pavel Theiner, přinesli alternativní teorii: podle nich letadlo nemuselo být zničeno výbušninou ve velké výšce, ale mohlo být sestřeleno československým letounem MiG v mnohem nižší výšce – kolem 800 metrů. Tuto hypotézu média opírají o dokumenty z českého Úřadu pro civilní letectví a výpovědi svědků (The Guardian). 

Experti však upozorňují na silné fyzické důkazy podporující verzi s výbušninou, včetně zbytků výbušniny a poškození trupu typického pro explozivní vnitřní sílu. Oficiální orgány navíc důrazně popírají, že by oblast trosek, které byly nalezeny, odpovídala střelbě z MiGu (Prima ZOOM).

Odkaz Vesny Vulović

Vesna Vulovićová zemřela 23. prosince 2016 ve věku 66 let. Podle srbských médií byla nalezena ve svém bytě v Bělehradě. Její život a příběh však zůstávají nadčasovým symbolem neuvěřitelného přežití a odvahy – její rekord nejvyššího přežití pádu bez padáku je stále zapsán v Guinnessově knize rekordů (The Guardian).

Vesna v rozhovorech často vyjadřovala psychologickou tíhu svého osudu, pociťovala vinu, že přežila, a smutek nad ztrátou těch, kteří při havárii zahynuli. Přesto se její příběh stal inspirací pro generace, připomínajíc sílu lidské odolnosti a odvahy čelit extrémním situacím. 


Foto: ilustrační, Unsplash