Pražská arcidiecéze má oficiálně nového duchovního vůdce. Stanislav Přibyl převzal úřad během sobotní mše v katedrále svatého Víta, kde po přečtení papežské buly symbolicky usedl na arcibiskupský stolec. Do čela arcidiecéze nastoupil po Janu Graubnerovi na základě únorového jmenování papežem Lvem XIV. Slavnostní události předcházel liturgický průvod z Arcibiskupského paláce a doprovodil ji i zvuk největšího českého zvonu Zikmund.
Novým pražským arcibiskupem se v sobotu 25. dubna 2026 stal dosavadní litoměřický biskup Stanislav Přibyl. Úřadu se ujal při slavnostní bohoslužbě v katedrále svatého Víta na Pražském hradě, která začala dopoledne za účasti stovek hostů z Česka i zahraničí. Po přečtení papežské buly a symbolickém předání pastýřské berly od předchůdce Jana Graubnera usedl na arcibiskupský stolec a převzal vedení pražské arcidiecéze. Přibyl byl do funkce jmenován papežem Lvem XIV. letos v únoru a stal se tak 38. pražským arcibiskupem.
Velkolepý obřad v Katedrále
Ještě před začátkem slavnostní bohoslužby se u katedrály svatého Víta na Pražském hradě shromáždily desítky lidí, kteří chtěli být u uvedení Stanislava Přibyla do úřadu. Už kolem desáté hodiny se vytvořila dlouhá fronta, která se táhla Vikářskou ulicí až k náměstí svatého Jiří. Někteří příchozí přitom dorazili s výrazným předstihem, aby si zajistili místo uvnitř. Samotná ceremonie měla začít v 11 hodin, přičemž katedrála se veřejnosti otevřela krátce po čtvrt na jedenáct. Lidé tak měli jen omezený čas na vstup, což přispělo k rychlému zaplnění prostoru.
Podle informací z České tiskové kanceláře proto musela řada lidí sledovat obřad vestoje. Další návštěvníci se shromáždili venku v jejím okolí, kde se mísili věřící i turisté. Pro ty, kteří se dovnitř nedostali, byly připraveny velkoplošné obrazovky v bazilice svatého Jiří a v kostele Všech svatých, kde liturgii sledovalo jen několik desítek návštěvníků.
Součástí obřadu bylo i slavnostní čtení papežské buly, která byla pronesena v latině i češtině a připomněla únorové jmenování Stanislava Přibyla papežem Lvem XIV. Přítomní na její závěr reagovali potleskem. Vedle oltáře byla vystavena relikvie – lebka svatého Vojtěcha, prvního pražského biskupa, jehož odkaz Přibyl ve svém projevu zdůraznil. Historickou kontinuitu pražského arcibiskupství pak připomíná i fakt, že jeho prvním arcibiskupem byl Arnošt z Pardubic.
Nechyběl Pavel, Okamura ani Vondra
Slavnostní mše v katedrále svatého Víta přilákala řadu vrcholných představitelů státu i veřejného života. Mezi hosty nechyběl prezident Petr Pavel s manželkou Evou, předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD), pražský primátor Bohuslav Svoboda ani europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Spolu s nimi dorazili i další ústavní činitelé, zástupci vlády, diplomacie a významných církví, což podtrhlo mimořádný společenský rozměr celé události. Celkově bylo na bohoslužbu pozváno přibližně 800 hostů, mezi nimiž byli i představitelé církevních struktur z Česka i zahraničí. Očekávala se účast zhruba čtyř desítek biskupů, kteří do Prahy přijeli jako symbol podpory a spoluslužby v rámci katolické církve.
Bohatý hudební doprovod
O hudební program slavnostní bohoslužby se postaraly katedrální sbor, Pražská katedrální schola a hudebníci Hradní stráže, kteří společně dotvořili její slavnostní atmosféru. Součástí mše byla také vystoupení významných církevních představitelů. Promluvil zde například rakouský kardinál Christoph Schönborn, který pochází ze Skalky nedaleko Litoměřic, a také apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo.
Hudební část bohoslužby obohatilo také Bachovo dílo Preludium a fuga Es dur, které zaznělo jako připomínka osobního vztahu Stanislava Přibyla k hudbě. Nový arcibiskup se totiž ve volném čase věnuje hře na varhany a tvorba Johanna Sebastiana Bacha patří mezi jeho oblíbené. Hudba zazněla na staré varhany, protože nový nástroj v katedrále ještě nebyl připraven k provozu a jeho první veřejné použití se očekávalo až v polovině června.
„Intronizace tak ve výsledku harmonicky propojí spirituální, historickou i společenskou rovinu, od předání pastýřských symbolů přes účast nejvyšších státních představitelů až po veřejné svědectví o kontinuitě a vitalitě pražské arcidiecéze, nejstarší v českých zemích,“ popsal pro Idnes.cz lektor etiky a bývalý protokolář Martin Churavý.
Prioritou je vztah mezi lidmi a církví
Jan Graubner se ve své rozlučkové brožuře k uvedení nového arcibiskupa vyjádřil k nástupu svého nástupce velmi pozitivně. „Prosím vás, abyste ho nejen mile přijali, ale taky se spolu s ním a za jeho vedení pustili do obnovy místní církve,“ uvedl podle webu Aktuálně.cz Graubner. Stanislava Přibyla označil za mladého, vzdělaného a plného energie a vyzval věřící, aby ho přijali s otevřeností a podpořili ho v úsilí o další směřování a obnovu místní církve.
Závěrečnou zdravici za stát přednesl prezident Petr Pavel, který novému arcibiskupovi popřál v jeho úřadu. Ve svém proslovu prezident připustil, že nový arcibiskup bude nepochybně čelit očekáváním různých skupin, která však podle něj nelze nikdy naplnit všechna. Jeho úlohou má být opora o hodnoty v době, kdy je společnost rozdělená, a snaha k nim hledat cestu. „Měřítkem takových hodnot není neomylnost, protože chybujeme všichni, ale schopnost chybu si přiznat, poučit se z ní a neopakovat ji,“ uvedl Pavel.
Sám Stanislav Přibyl ve svých prvních veřejných vystoupeních zdůraznil především snahu o otevřenou komunikaci a dialog mezi církví a společností, který chce ve své nové roli dál rozvíjet a prohlubovat. Opakovaně také naznačil, že jedním z jeho klíčových témat bude hledání srozumitelného jazyka církve pro dnešní svět a větší důraz na její přítomnost v každodenním životě společnosti.
Z poutního místa do čela diecéze
Přibylova profesní dráha je úzce spojená s řeholním řádem redemptoristů, v jehož rámci působil i ve vedení komunity na Svaté Hoře v Příbrami, jednom z významných poutních míst v Česku. V církevní správě se dlouhodobě pohyboval také na celostátní úrovni, když jako generální sekretář České biskupské konference zajišťoval její chod a koordinaci agendy mezi jednotlivými diecézemi. Vedle toho se věnoval i vzdělávání a pastoraci, včetně práce s mládeží a formace duchovních.
Do čela litoměřické diecéze byl jmenován papežem Františkem v prosinci 2023, a v jejím čele tak stál poměrně krátce, zato ovšem v období, které bylo spojeno s řadou pastoračních i organizačních výzev. Nyní se přesouvá do čela pražské arcidiecéze, tedy historicky nejvýznamnější církevní správy v českých zemích.
Přibylovi předchůdci
Dnes již bývalý Jan Graubner přišel do čela pražské arcidiecéze v létě 2022, kdy vystřídal Dominika Duku. Předtím stál tři desetiletí v čele olomoucké arcidiecéze a patřil k nejdéle sloužícím biskupům v Česku. Po dovršení 75 let, což je věk, kdy katoličtí biskupové podle pravidel podávají rezignaci, předal před dvěma lety papeži svou žádost o uvolnění z funkce.
Jeho předchůdce Dominik Duka vedl pražskou arcidiecézi od roku 2010 a patřil k výrazným osobnostem české církve i veřejného života. Během svého působení byl jmenován kardinálem a často vystupoval k celospolečenským otázkám. Po dosažení kanonického věku rovněž nabídl svou rezignaci, na jejímž základě ho ve funkci následně vystřídal právě Graubner.
Náhledová fotografie: Publico.cz
