Případ nákazy hantavirem na výletní lodi vyvolal v posledních dnech napříč Evropou značné obavy. Virus se tam rychle rozšířil mezi cestujícími a několik lidí v souvislosti s infekcí zemřelo. Podle dostupných informací navíc počet potvrzených případů dál stoupá. Hantaviry se přitom nevyskytují jen v zahraničí, některé jejich typy byly zaznamenány také v České republice. Tuzemské varianty však odborníci považují za podstatně méně nebezpečné než kmen spojovaný s událostí na lodi.
Až donedávna většina lidí slovo hantavirus prakticky neznala. Teprve události spojené s nákazou na výletní lodi přivedly tuto skupinu virů do centra pozornosti a vyvolaly řadu otázek i obav. Informace o vysoké úmrtnosti některých variant mohou působit velmi znepokojivě. Lékaři ale upozorňují, že důvod k panice zatím není. Přestože některé hantaviry mohou být nebezpečné, většina z nich se mezi lidmi běžně nepřenáší a infekce bývá nejčastěji spojená s kontaktem s hlodavci.
Pod názvem hantavirus se navíc neskrývá jeden konkrétní virus, ale celá skupina příbuzných virů z rodu Orthohantavirus. Vědci dosud popsali více než třicet různých druhů, které se od sebe výrazně liší. Některé vyvolávají jen mírnější zdravotní potíže, jiné mohou způsobit vážné komplikace a ohrozit život pacienta. Kmen Andes, který je spojovaný s aktuálními případy na lodi, je výjimečný hlavně tím, že se jako jediný známý hantavirus dokáže přenášet i přímo mezi lidmi.
Vyšší výskyt v zemědělství a lesnictví
Podle informací z webu ČT24.cz se hantaviry v přírodě objevují dlouhodobě a jejich hlavními přenašeči jsou drobní hlodavci. Nejčastěji jde o různé druhy hrabošů, myšic nebo potkanů, v některých částech světa ale virus koluje také mezi hmyzožravci. Zajímavé je, že samotná zvířata většinou žádné výrazné příznaky nemají. Virus mohou nosit po celý život a dál ho nenápadně šířit do svého okolí.
K přenosu na člověka dochází nejčastěji prostřednictvím trusu, moči nebo slin nakažených hlodavců. Jakmile tyto zbytky zaschnou, mohou se při úklidu nebo pohybu v uzavřených prostorách uvolnit do vzduchu drobné částice obsahující virus. Člověk je pak může snadno vdechnout. Rizikové bývají především staré sklepy, stodoly, půdy, chaty nebo garáže, tedy místa, kde se hlodavci často pohybují. Ojediněle se lidé mohou nakazit také prostřednictvím kontaminované vody například po povodních.
Jednotlivé druhy hantavirů jsou navíc úzce propojené s konkrétními zvířecími hostiteli. V Evropě jsou hlavním zdrojem nákazy zejména drobní hlodavci žijící v blízkosti lidských obydlí, což zvyšuje pravděpodobnost kontaktu s člověkem. Největšímu riziku proto čelí lidé pracující v zemědělství, lesnictví nebo při údržbě starých budov. Vyšší výskyt nákazy byl v minulosti zaznamenán také mezi vojáky. Právě podle korejské řeky Hantaan, v jejímž okolí se během korejské války objevily stovky případů infekce, získal hantavirus své jméno.
Ojedinělé případy u nás
Také v České republice se vyskytuje několik druhů hantavirů, které mohou za určitých okolností infikovat člověka. Odborníci evidují především viry Dobrava, Kurkino, Puumala a Tula. Podle dosavadních výzkumů ale nejsou kontakty lidí s těmito viry příliš časté. Protilátky proti hantavirům byly při testování nalezeny jen u malého procenta populace, což naznačuje, že většina Čechů se s nákazou během života pravděpodobně vůbec nesetká. Situace je však odlišná u volně žijících hlodavců, mezi nimiž se viry šíří výrazně více. Nejčastějšími přenašeči jsou hraboši a některé druhy myšic či norníků.
Vědci v posledních letech zaznamenali i oblasti s velmi vysokým výskytem nákazy mezi hlodavci. „Recentně jsme překvapivě zjistili extrémně vysokou prevalenci viru Tula u hrabošů polních na urbánních lokalitách v obci Vestec u Prahy a jejím okolí (areál kampusu BIOCEV, křoviny u čerpací stanice, cyklostezka Dolní Břežany), kde z 16 vyšetřených hrabošů bylo 13 pozitivních (81 procent), a to většinou v několika orgánech u jednoho jedince,“ popsali vědci v časopise Živa. Další výzkum odhalil výskyt nebezpečnějšího viru Dobrava také na severu Moravy. „V oblasti obce Ostravice (okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj) bylo 5 z 95 (5,3 procenta) jedinců myšic pozitivních na vysoce patogenní virus Dobrava. Jejich sekvence byly totožné se sekvencemi izolovanými z 15letého pacienta infikovaného hantavirem ve stejné oblasti i se sekvencemi dalších pozitivních pacientů z Moravskoslezského kraje,“ doplnili experti.
Přestože se hantaviry v Česku objevují spíše ojediněle, několik případů mělo velmi vážný průběh. Od začátku sledování bylo zaznamenáno více než 120 nakažených lidí. Mezi nejznámější případy patří patnáctiletý chlapec, který se v roce 2008 nakazil při demolici starého kravína a skončil ve vážném stavu na jednotce intenzivní péče. Česká republika eviduje i úmrtí spojené s hantavirem. „Onemocnění s fatálním koncem bylo zaznamenáno v roce 2017 u 45letého lesníka v Lánské oboře (okres Kladno, Středočeský kraj), kdy pacient vykazoval typické klinické příznaky (hantaviru), avšak správná diagnóza byla bohužel stanovena až post mortem,“ uvádí výše zmíněný článek. Podle Státního zdravotního ústavu zůstává počet případů v posledních letech nízký a odborníci momentálně nepředpokládají, že by hantaviry v Česku představovaly epidemickou hrozbu.
Situace v evropských zemích
Hantaviry mohou u lidí vyvolat dva hlavní typy onemocnění, přičemž jejich výskyt se liší podle jednotlivých částí světa. V Evropě a Asii se lékaři nejčastěji setkávají s takzvanou krvácivou horečkou s postižením ledvin. V Severní a Jižní Americe je naopak typický hantavirový plicní syndrom, který napadá plíce a může způsobit vážné problémy s dýcháním. Právě tato forma bývá spojována s nejvyšší úmrtností.
V evropských zemích cirkuluje několik různých druhů hantavirů a jejich nebezpečnost se výrazně liší. Mezi známější patří například viry Puumala, Dobrava, Seoul nebo Hantaan. Zatímco některé varianty způsobují převážně lehčí průběh nemoci připomínající silnější chřipku, jiné mohou vést k vážnému poškození organismu a selhání ledvin. Nejčastější evropský typ Puumala mívá většinou mírnější průběh a jen nízkou úmrtnost. Na opačné straně stojí například virus Dobrava, u kterého odborníci evidují podstatně vyšší riziko komplikací. Velkou pozornost nyní vyvolává také jihoamerický virus Andes, jehož plicní forma může být smrtelná až v polovině případů.
Příznaky se obvykle objevují několik týdnů po nákaze. Zpočátku připomínají běžnou virózu nebo chřipku, tedy horečku, bolesti svalů, únavu či bolesti hlavy. U části pacientů se ale zdravotní stav může rychle zhoršit a vyžadovat hospitalizaci. Evropské zdravotnické instituce každoročně evidují tisíce případů hantavirových infekcí, skutečný počet nakažených však může být ještě vyšší. Především mírnější formy totiž často proběhnou bez přesné diagnózy a lidé je mohou zaměnit za běžné sezónní onemocnění.
Náhledová fotografie: Pexels
