Duševní poruchy dnes postihují přibližně 1,2 miliardy lidí na celém světě a jejich výskyt se od roku 1990 téměř zdvojnásobil. Vyplývá to z nové studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, na které spolupracovala Queenslandská univerzita. Výzkum zároveň upozorňuje na výrazný nárůst případů například v Řecku.
Duševní zdraví se podle nové rozsáhlé studie stává jedním z největších zdravotních problémů současnosti. Výzkum, který vychází z dat projektu Global Burden of Disease a byl publikován v časopise The Lancet, ukazuje, že v roce 2023 žilo na světě přibližně 1,2 miliardy lidí s nějakou formou duševní poruchy, což představuje téměř dvojnásobek oproti roku 1990. Největší podíl na tomto nárůstu přitom mají úzkostné poruchy a deprese.
Studie zároveň ukazuje, že dopady duševních poruch nejsou rozložené rovnoměrně. Nejvíce zasahují mladé lidi a ženy, přičemž rozdíly se výrazně liší i podle regionů. Vyšší výskyt se přitom neobjevuje jen v jedné části světa, ale napříč různými zeměmi od těch bohatších až po oblasti, kde lidé dlouhodobě čelí sociálnímu a ekonomickému tlaku. Podle odborníků stojí za růstem kombinace faktorů, včetně lepší diagnostiky, menší stigmatizace a zvyšujícího se tlaku moderního životního stylu, který umocnila pandemie covidu-19.
Rizikovou skupinou jsou ženy i mládež
Analýza, která sledovala situaci ve 204 zemích, napříč 25 věkovými skupinami a v období od roku 1990 do roku 2023, ukazuje jasný vývoj. Duševní poruchou dnes trpí zhruba každý osmý člověk na světě a nejčastěji jde o úzkosti a deprese. Nejvíce jsou přitom zasaženi dospívající ve věku 15 až 19 let a ženy napříč všemi věkovými skupinami. Právě období dospívání se ukazuje jako obzvlášť citlivé, protože se v něm potkává psychický vývoj s tlakem okolí i vysokými nároky dnešní doby.
U žen i dospívajících se dlouhodobě ukazuje vyšší míra náchylnosti k úzkostem a depresím, a to v důsledku propojení biologických, psychických i sociálních faktorů. U žen do toho navíc vstupují hormonální změny v různých životních fázích, ale také častější dlouhodobá zátěž nebo péče o rodinu. Podle Světové zdravotnické organizace WHO se na ženské psychice rovněž podepisují i zkušenosti s násilím či nerovnostmi.
U dospívajících hraje zásadní roli samotné období rychlého vývoje mozku a psychiky, které je velmi citlivé na vnější vlivy. Právě v tomto věku se často poprvé objevují projevy úzkostí a depresí, zatímco narůstá tlak školy, výkonu i sociálního prostředí. Studie publikovaná v časopise The Lancet Child & Adolescent Health uvádí, že významný faktor zde představují také sociální sítě, které posilují tendenci ke srovnávání s ostatními a mohou prohlubovat pocity nejistoty a stresu.
Region od regionu
Podle webu ČT24.cz jsou rozdíly znát i mezi regiony. Vyšší zátěž hlásí například západní Evropa nebo Austrálie s Novým Zélandem, zatímco jinde mohou být čísla ovlivněná tím, že se problémy hůře zachytávají a lidé mají omezenější přístup k péči. Zároveň ale přibývá případů i v částech světa, kde se dříve tolik nezdůrazňovaly, například v západní subsaharské Africe nebo jižní Asii. Odborníci to dávají do souvislosti s rychlými změnami ve společnosti, rostoucím tlakem na lidi i dopady globálních krizí.
Světová zdravotnická organizace (WHO) dlouhodobě upozorňuje, že v zemích s nízkými a středními příjmy je zásadní problém v nedostatku odborníků, financování i včasné diagnostiky, což znamená, že řada případů zůstává nediagnostikovaná nebo neléčená. Například v rychle rozvíjejících částech jižní Asie nebo subsaharské Afriky zároveň dochází ke změnám životního stylu, migraci do měst a sociální nejistotě. Tyto faktory pak mohou zvyšovat psychickou zátěž obyvatel, aniž by tomu odpovídala dostupná psychologická a psychiatrická péče.
Dominují deprese a úzkosti
Vědci ve své analýze sledovali celkem dvanáct různých duševních poruch a zjistili, že jejich výskyt se mezi lety 1990 a 2023 zvýšil u všech z nich. Z hlediska celkové zátěže patří úzkostné poruchy a těžká depresivní porucha mezi nejvýznamnější problémy současnosti, když se řadí na jedenácté, respektive patnácté místo mezi více než třemi stovkami sledovaných nemocí a úrazů.
Největší podíl na nedávném nárůstu mají právě tyto dvě diagnózy. Od roku 2019 stoupl výskyt těžké deprese zhruba o čtvrtinu, zatímco úzkostných poruch přibylo téměř o polovinu. Obě onemocnění přitom dosáhla svého vrcholu v období po pandemii covidu-19, která podle odborníků významně prohloubila psychickou zátěž v populaci.
Studie zároveň ukazuje, že duševní poruchy se objevují v průběhu celého života, jejich podoba se ale s věkem mění. V dětství převažují například poruchy autistického spektra, ADHD, poruchy chování nebo vývojové poruchy intelektu. S příchodem dospívání se však do popředí dostávají především úzkosti a deprese, které se pak stávají hlavními příčinami psychických obtíží v této věkové skupině.
Nerovnoměrná péče
Odborníci zároveň upozorňují na výrazné mezery v dostupnosti péče o duševní zdraví. Odhaduje se, že odpovídající léčbu dostává celosvětově jen asi devět procent lidí s těžkou depresí, přičemž ve zhruba devadesáti zemích je tato podpora dostupná méně než pěti procentům pacientů. Ve většině sledovaných států se tak míra pokrytí léčbou pohybuje hluboko pod úrovní skutečné potřeby, zatímco hranici 30 procent překračuje jen několik bohatších zemí, například Austrálie, Kanada či Nizozemsko.
Autoři studie proto upozorňují, že situace odhaluje zásadní nerovnosti v přístupu k péči o duševní zdraví napříč světem. Zlepšení podle nich nebude možné bez výrazného rozšíření dostupných služeb, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy, a také bez dlouhodobých investic a koordinované mezinárodní spolupráce.
Dramatický nárůst v Řecku
Výrazný nárůst duševních poruch potvrzují i data z Řecka, které patří mezi země s nejvyšší zaznamenanou zátěží. „V roce 2023 byly duševní poruchy jednou z hlavních příčin zátěže zdravotního systému v Řecku,“ uvedla pro agenturu AMNA Alize Ferrariová z Queenslandského centra pro výzkum duševního zdraví a spolupracující expertka Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME).
Podle studie se v Řecku počet lidí s duševní poruchou po přepočtu na věk výrazně zvýšil, a to z přibližně 14 156 případů na 100 tisíc obyvatel v roce 1990 na 19 551 v roce 2023. Nárůst se projevil u obou pohlaví a odráží dlouhodobý trend, který výzkumníci sledují napříč různými populacemi.
Zároveň se duševní poruchy v roce 2023 podílely na celkové zdravotní zátěži v Řecku zhruba 8,5 procenta, což je řadí na páté místo mezi hlavními příčinami ztracených let zdravého života. Celkem šlo o přibližně 325 tisíc DALY, tedy let života ztracených kvůli nemoci, omezení nebo předčasnému úmrtí. Největší podíl na této zátěži měly právě již zmíněné úzkostné poruchy a těžká deprese.
Náhledová fotografie: Pexels
