Umělá inteligence se dostává do všech společenských sfér. AI se poslední roky velmi rychle rozvíjí a kromě technologií ovlivňuje také kulturu nebo umění. Tohle dokládá příběh digitální umělce Jasona z roku 2022. Autorovo dílo Théâtre D’opéra Spatial totiž vyhrálo první místo v soutěži na státním veletrhu v Coloradu. Tvůrce obrazu Jason Michael Allen si za vítězství odnesl ocenění v hodnotě 300 dolarů (v přepočtu kolem 6000 korun českých). Jasonovo vítězství vzbudilo velké množství reakcí, autor si přesto stojí za svým. Po vítěztví usiloval o autorství k obrazu, to mu ale Americký úřad pro autorské práva zamítl: odůvodnění ze strany úředníků bylo zřejmé – obraz postrádá lidský aspekt. Jason proti tomuto tvrzení stojí a oponuje tím, že AI je pouze nástroj, který zrealizoval jeho důkladně zpracovaný příkaz. Jak probíhalo rozhodnutí poroty, kdo je osoba Jasona M. Allena a jak pokračuje jeho spor o autorství?

Foto: Théâtre D’opéra Spatial – vítězné dílo

Jason M. Allen: příběh digitálního tvůrce s jasnou vizí

„Umění je mrtvé, kámo. Je po všem. AI vyhrála a lidé prohráli. The New York Times

Tohle kontroverzní tvrzení řekl digitální umělec Jason M. Allen. Jason je digitální umělec a herní designér. V rámci svého specifického působení se zaměřením na AI založil společnost Art Incarnate. Jde o firmu, která se reprezentuje jako studio se zaměřením na AI luxusní umění a zároveň slouží jako platforma pro prodej jeho děl z kolekce Space Opera Theater. Jason své dílo považuje za tzv. Prefactual Art (tedy za Předfaktické umění) a AI vnímá jako nástroj pro vykreslení jeho vize. 

624 textových zadaní, 80 hodin: cesta za vítězným obrazem

Jason pro The New York Times popsal, jak tvorba obrazu probíhala. Pro vygenerování díla pracoval s AI generátorem Midjourney, u kterého strávil nejméně 80 hodin. A to hlavně kvůli vyhlazení textového zadání, vyladění stylu, osvětlení a detailu. K vytvoření finální verze Jason použil nejméně 624 textových zadání, poté výsledek upravil v Adobe Photoshop a použil Gigapixel AI, aby u obrazu dosáhl, co nejvyšší kvality.

Samotné dílo kombinuje prvky baroka a sci-fi. Obraz vyjadřuje efekt vesmírné opery a představuje tři postavy v róbách, které stojí v monumentální hale. K divákovi jsou otočené zády a hledí skrze portál. Obraz si hraje s kontrastem stínu a světla a bohatou texturou.

Při představení Théâtre D’opéra Spatial Jason porotě řekl, že obraz vytvořil pomocí počítače a nástroje Midjourney. Ačkoliv se autor tuto informaci před porotci nesnažil skrývat, jeho vysvětlení bylo poměrně stručné a porotci v tu chvíli úplně nerozuměli tomu, co vlastně znamená. Porotci se po vyhlášení soutěže k tomuto vyjádřili tak, že i kdyby tuto informaci věděli své rozhodnutí by pravděpodobně nezměnili. Údajně je dílo oslovilo svým příběhem a atmosférou.

Kolekce Space Opera Theater

Jason v rámci projektu Art Incarnate pokračuje ve své digitální tvorbě na kolekci Space Opera Theater, ucelené vizuální sáze, sekvenci Alpha. Kolekce obsahuje čtyři svazky (volumes) po 6 dílech, všech vygenerovaných AI. Jason kombinuje tradiční metody s moderními postupy. Svá díla tiskne na vysoce kvalitní plátna s dřevěnými rámy s certifikáty pravosti. Zajímavosti je, že Jason sází na exkluzivitu a prodává obrazy v omezeném počtu kusů, často se jedná pouze o stovky. Cenově se díla pohybují od stovek po tisíce dolarů. Vítězné Théâtre D’opéra Spatial se dokonce prodávalo až za 5000 dolarů za kus.

Série obrazů je rozdělena do tematických celků. První svazek se jmenuje The Genenis (Zrození) a představuje první pohled do vesmírného domu. Součástí tohoto svazku je vítězné dílo. Druhý svazek nese název The Heavens (Nebesa) a soustředí se na nebeskou atmosféru, dynamiku, barvitost scenérií, interakci postav a emoce. Třetí a čtvrtý svazek Jason ještě nepublikoval, ale o jejich vizi mluví jako o hlubším rozšiřování své vesmírné mytologie. Vydání těchto kolekcí výrazně komplikují soudní spory o autorská práva a šíření jeho tvorby i mimo projekt Art Incarnate.

Spor o autorství 

Poté, co byla Jasonovi udělena cena za první místo v kategorii Digitální umění / Digitálně upravená fotografie, tak si zažádal o registraci díla u Amerického úřadu pro autorská práva (USCO). Udělal tak v září 2022. USCO tuto žádost následně opakovaně zamítlo. 

Podle dokumentů USCO se rozhodnutí odvíjí od amerického práva o autorském vlastnictví, který chrání díla vytvořená pouze lidskou bytostí. USCO si stojí za názorem, že obraz vygeneroval stroj nikoliv člověk, a tedy tento požadavek chybí. Jason pouze určil, co má AI vygenerovat a přímo se na tvorbě obrazu nepodílel. Úřad vnímá tohle zadaní (prompt) jako instrukci pro AI nikoliv tvorbu. Je to jako byste zadali předlohu malíři. 

S tímto tvrzení Jason nesouhlasí a tvrdí, že hodiny práce, zadávání stovek promptů a další úpravy ve Photoshopu jsou tvůrčí činností. Říká, že on je autorem vize a přirovnává využití AI jako nástroje, podobně jako použití fotoaparátu k zachycení urcite vize.

V září 2023 úřad vydal finální správní rozhodnutí – to obsahovalo definitivní zamítnutí registrace. USCO uvedl, že i přes to, že odstranění vad ve Photoshopu je lidským zásahem, zbytek obrazu je převážně produktem AI. Úřad po Jasonovi proto požadoval, aby se autorských práv k vygenerovaným částem AI oficiálně zřekl a vyloučil je ze svého nároku. To však autor odmítl.

Jason se proto rozhodl USCO zažalovat, učinil tak v roce 2024. Zažaloval šéfku úřadu pro autorská práva Shiru Perlmutter a celý úřad. Spor v současné době řeší federální soud a Jason usiluje o to, aby uznal že prompt engineering (tvorba zadání pro AI) je legitimní uměleckou formou. Hlavním důvodem pro Jasona je to, že mu to brání v podnikání. Jelikož dílo nechrání autorské právo, kdokoliv může jeho obraz volně kopírovat a prodávat – na tom údajně ztrácí miliony dolarů (znění žaloby).

AI umění ano nebo ne?

Debata ohledně umělé inteligence a umění se šíří a rozděluje společnost i odbornou veřejnost do dvou skupin. Na jedné straně stojí technologičtí nadšenci a tvůrci jako Jason M. Allen, kteří vnímají AI jako inovační nástroj a novodobou múzu. Na druhé straně stojí skupina lidí, kteří s využíváním AI v umění nesouhlasí, důvody jsou hlavně etické a ekonomické.

Tento problém také řeší organizace zastávající vzdělání, kulturu a vědu – UNESCO. Ta varuje o poklesu příjmů a porušování práv duševního vlastnictví. UNESCO samotnou AI nezatracuje, ale upozorňuje na to, že modely jsou trénované na miliardách děl bez souhlasu autorů, což ohrožuje celou řadu kreativních profesí. Zpráva UNESCO z roku 2025 proto dochází k jasnému doporučení. A to že generativní AI technologie musí být přehodnocena tak, aby upřednostňovala lidskou tvořivost a zabránila nespravedlivého využívání lidské umělecké tvorby. 


Zdroje: Hypebeast, Smithsonian magazine, Art Incarnate, Wikipedia

Foto: Art Incarnate