Sedmatřicetiletý Andrzej Bargiel se zapsal svým činem do historie, nejen že polský sportovec zdolal Everest, navíc ho sjel na lyžích bez dodatečného kyslíku. Výstup na nejvyšší horu světa je sám o sobě výzvou. Bargiel se rozhodl vzít věci ještě dál a 22. září 2025 sjel legendární osmitisícovku na lyžích. Úryvky z jeho mimořádného činu byly sdíleny na Instagramu RedBullu. Jak probíhala Bargielova cesta a proč je to pro svět extrémních sportů tak výjimečné? 

Kdo je Andrzej Bargiel a jaká je jeho cesta za úspěchem?

Sedmatřicetiletý Andrzej Leszek Bargiel (narozen 18. dubna 1988) je polský skialpinista, horolezec a dobrodruh pocházející ze severopolské Łętownie. Tvrdí, že už od dětství měl spoustu energie, což jeho rodiče i učitelé často řešili zákazem aktivit – ten ale pro mladého nadšence nebyl řešením. Kariéra, kterou si pro něj přála rodina, mu nedávala smysl. Sport se stal cestou, která mu otevřela nový život.

Na střední škole do sebe vše začalo zapadat a svou energii začal směřovat do pravidelného tréninku. Začal jezdit na koni a později hlavně na kole v horském terénu. Přestože dosáhl drobných vítězství, cyklistika nebyla tou cestou, která by ho naplnila – místní tým neměl dostatek prostředků na kvalitní vybavení a jeho rodina si je nemohla dovolit.

Po vyzkoušení různých sportů našel ten, který ho přitahoval nejvíce – lyžování. Lyžování Bargielovi přineslo radost a otevřelo životní cestu. Každou zimu strávil s kamarády na svahu, stavěli skokánky a zdokonalovali své dovednosti. Podle jeho vlastních slov: „Zima existuje pouze pro lyže“ (Red Bull).

Postupně začal sbírat velké množství úspěchů. V roce 2013 zahájil projekt Hic Sunt Leones („Tady jsou lvi“), jehož cílem jsou rychlé, bezkyslíkové výstupy a sjezdy z nejvyšších hor světa. Tento projekt mu pomohl začít realizovat své sny a jako prvnímu člověku na světě se mu v roce 2018 podařilo sjet na lyžích z vrcholu K2 a zároveň prvním, kdo sjel všechny osmitisícovky v pohoří Karakoram.

Cesta na Everest: Bargielův životní moment

Na cestu k nejvyšší hoře světa se vydal 19. září 2025 v rámci dlouhodobého projektu Hic Sunt Leones, který mapuje jeho nejodvážnější sportovní cíle. O výstup na legendární osmitisícovku se Bargiel pokoušel už dvakrát – v roce 2019 a později v roce 2022. Obě expedice však musel předčasně ukončit kvůli hrozícím rizikům, poprvé kvůli nebezpečnému sesuvu a podruhé kvůli extrémně silným větrům v oblasti Jižního sedla.

Výstup odstartoval 19. září z Everest Base Campu. Po několika dnech aklimatizace, testování vybavení a důkladných příprav dosáhl 22. září vysněného vrcholu Everestu (8 849 m). Následně zahájil sjezd, avšak kvůli zhoršeným povětrnostním podmínkám musel improvizovaně přenocovat v nadmořské výšce 6 400 metrů. Druhý den ráno pokračoval a 23. září dorazil zpět do základního tábora – čímž úspěšně završil historicky první kompletní sjezd bez použití doplňkového kyslíku.

Tento výkon je široce uznáván jako milník v historii skialpinismu a extrémního horolezectví. Podle webu The Guardian polský premiér Donald Tusk označil tento úspěch za národní hrdost a významný příspěvek do světového sportovního dědictví. 

Rizika a hranice lidských možností

Úspěšný výstup na Everest a následný sjezd na lyžích zpět do základního tábora bez použití kyslíkových lahví představují nejen technický výkon, ale i mimořádnou zkoušku fyzických a psychických schopností člověka.

Bargiel se ocitl v tzv. „zóně smrti,“ nad 8000 metry nad mořem, kde je vzduch natolik řídký, že tělo bez doplňkového kyslíku nedokáže dlouhodobě fungovat. Během expedice se navíc po dobu 16 hodin pohyboval v nadmořských výškách kolem 6 000 metrů, kde hrozí selhání mozku, plicní edém či smrt v důsledku naprostého vyčerpání.

Jeho tým proto využíval nejmodernější technologie, včetně špičkového skialpinistického vybavení a dronu, který ovládal Bargielův bratr Bartłomiej. Ten dokázal v reálném čase monitorovat podmínky na trase a upozorňovat na hrozící nebezpečí, zejména v náročném a nepředvídatelném ledopádu Khumbu.

Samotné podmínky expedice kladly na tělo i psychiku extrémní nároky – od izolace a dlouhodobého stresu, přes nepředvídatelné počasí až po nízký obsah kyslíku. Bargielův úspěch tak není jen sportovním výkonem, ale i důkazem vytrvalosti, disciplíny a odhodlání překonávat lidské limity.

Co to znamená pro budoucnost extrémního sportu?

Andrzej Bargielův sjezd z Everestu bez kyslíkových lahví posouvá hranice toho, co je v extrémním sportu možné. Dokazuje, že kombinace precizního plánování, špičkového vybavení a psychické odolnosti umožňuje překonat zdánlivě nemožné.

Jeho výkon inspiruje nové generace horolezců a skialpinistů k hledání inovativních přístupů, testování vlastních limitů a zároveň k důrazu na bezpečnost. Bargielovo dobrodružství je nejen osobním triumfem, ale i motivací pro celou komunitu extrémních sportů, která tak směřuje k novým rekordům a objevům.

Foto: Profimedia.cz

Zdroje: RedBull, The Guardian, Reuters