Vystudovala výtvarné umění a dlouhodobě podniká jako grafička a ilustrátorka. Navrhuje knižní obálky a také firemní loga či weby. Autorka Romana Bejdová nám v rozhovoru prozradila, co si myslí o umělé inteligenci a jaké hrozby nebo výzvy s sebou přináší nejen pro její práci.

 

Romano, kdy jste poprvé zaregistrovala, že AI začíná zasahovat do světa ilustrace – a jaký byl váš první dojem?

Poprvé jsem se s generativní AI setkala v roce 2023, kdy jsme si s kamarády z legrace nechali v jedné mobilní aplikaci zdarma přetvořit naše vlastní fotky do digitálních artworků. Nebylo to vychytané, sem tam prst navíc, amputovaná ruka, chyba v očích. Už tehdy jsem věděla, že to nechci podporovat, protože se to muselo učit na obrovském vzorku digitálních děl – a bůh ví, odkud je opravdu vzali a jestli k tomu umělci vůbec dali svolení. 

Na přelomu let 2024–25 mi už každý druhý autor posílal AI ukázku, jak by mohla obálka vypadat, a někteří požadovali přesnou kopii. To byl pro mě šok. Stačilo by prompt prostě zadat mně a přidat ukázku stylu např. na již existující obálce nebo jiné ukázce. 

 

Vnímáte dopad AI jako ohrožení práce ilustrátorů a grafiků?

Existence AI sama o sobě by umělce a grafiky ohrožovat nemusela. Ohrožuje je ale přístup lidí, kteří ji používají bez jakéhokoli povědomí o etice nebo autorských právech, protože to přece dělají všichni, takže to musí být v pořádku. Lidé, kteří sami nejsou moc kreativní, jsou tím hrozně fascinovaní, protože jim to dává falešnou iluzi vlastního „tvoření“ bez námahy a s minimálními náklady. 

A co se týče začínajících tvůrců, asi bych dokázala pochopit, že si třeba vygenerují předlohu nebo inspiraci k dílu, a pak to nějak autorsky upraví, pokud opravdu nemají žádné nápady. Ale stalo se mi už i to, že mi i talentovaní studenti přinesli jako návrh na malbu AI generovanou předlohu a vůbec nechápali, proč je to špatně – beze změn, přetvoření či autorských zásahů – tedy oni sami vlastně nic nevytvořili. To mě znepokojilo – je potřeba v tomhle lidi vzdělávat. Jako něco jiného beru, když si někdo ve Photoshopu dogeneruje třeba centimetr chybějícího pozadí.

Myslím, že kreativci s dlouhou praxí tuhle „AI inspiraci“ prostě nepotřebují a já osobně ji také odmítám používat. Osobně preferuji jako předlohy pro tvorbu volně dostupné nebo vlastní fotografické reference. AI obrázky akorát blokují skutečnou kreativitu výtvarníků.

Také se mi asi třikrát stalo, že autoři bez dovolení nahráli moji obálku do AI a nechali si z ní udělat animaci nebo vygenerovat možná vylepšení. Neuvědomují si, že AI se tak nedovoleně učí i na mojí tvorbě, a že to z hlediska autorských práv není úplně košér. Je potřeba to pořád vysvětlovat a přidat si tyto věci do smluv. Což je trochu složitější, když například pracujete přes nějakou platformu.

 

Vnímáte, že se mezi tvůrci začínají tvořit „dva tábory“ – tradiční autoři a AI experimentátoři? Dá se mezi nimi vést dialog?

S některými je možné se dohodnout a vysvětlit jim výhody „lidského“ ilustrátora a grafika, které budou vždy převažovat. Jiní jsou zvyklí hledat zkratky a minimalizovat náklady bez ohledu na etiku a fakt, že na vygenerované ilustrace neexistují autorská práva ani licence, takže jim například vygenerovanou obálku může kdokoli převzít, natisknout ji jako merch na trička a prodávat. Lidi obecně nudí hledat složitější způsoby, jak něco získat, milují rychlá řešení.

Pokud se bavíme o AI ilustracích uvnitř knihy, jejich jedinou výhodou je, že jsou levné. Navíc je problematická jejich kvalita, protože ne vždy dostanete tu tiskovou. Jinak dostanete produkt, který nemá žádnou duši a podle mě může jejich použití „prestiži“ knihy akorát uškodit.

 

Co by podle vás mělo být klíčovou hodnotou ilustrace v době, kdy ilustraci nebo grafiku dokáže vygenerovat kdokoli za pár sekund?

Největší hodnotou je určitě osobitost (originalita) stylu a samotné autorství. Ilustrátor má nějaký svůj příběh, reputaci a svým jménem může dál propagovat knihu na sítích. To žádná AI nenahradí. Taky vám nenachystá věci do tisku ani nenahraje příspěvky na sítě. Nejvíc smutná mi přijde neschopnost spatřovat hodnotu umění a v kvalitně odvedené práci. 

Pokud se bavíme o grafice, například o logu firem, spousta malých podnikatelů si vygeneruje nebo vytvoří logo v nějaké k tomu určené aplikaci, ale pak stejně přichází za grafikem, aby jim k tomu připravil tiskoviny nebo nachystal logo k plotrování apod. A pak se zjistí, že vygenerované logo je moc malé, nekvalitní a nemají ho v křivkách… Opět je na grafikovi, aby celý výplod převedl do křivek a dál s tím pracoval, a to je velmi frustrující, protože to není jeho práce.  

 

Kritici říkají, že AI „krade“ vizuální styly skutečných autorů. Jak tento argument vnímáte vy?

Myslím, že je dost opodstatněný. Modely se učily na volných dílech, ale zčásti jistě i na tvorbě s autorskou ochranou. Ty věci by tak byly použity bez souhlasu autorů a navíc k účelu, který se je snaží připravit o práci. Takže ano, legislativně by to ošetřené být mělo.

 

Umělá inteligence se často učí na datech bez souhlasu autorů. Považujete to za etický problém, nebo spíše právní?

Obojí. Ale mám obavy, že navzdory právním sporům, které od začátku probíhají, s tím už nikdo nic neudělá. Podle zpráv z června například studio Disney žalovalo Midjourney, že se AI přiživuje na jeho dílech. Je to velký paradox, protože firmy, které nic nezaplatily za obrázky a díla, na kterých trénovaly generátory, ty výstupy chtějí prodávat. Navíc nikdo není vlastníkem ani autorem vygenerovaných obrázků, takže k tomu neexistuje právní ochrana. 

 

Měla by se podle vás AI tvorba nějak regulovat – například označováním, omezením použití stylů, nebo legislativou?

Označováním určitě. Na Instagramu už to zavedli. Legislativní regulací – možná v budoucnu ano, pokud to přesáhne rozumnou mez. 

Brzy nebudeme vědět, co je originální tvorba a co vzešlo z AI. Může z toho být ale potenciálně větší problém než jen v ilustraci a grafice. Třeba nastane doba, kdy nebudeme schopní rozeznat, co je realita a co ne – např. deep fake, který umožňuje vytvářet falešné, realistické úpravy videa, především tváře zobrazených osob, a dovoluje velmi věrohodně změnit mimiku i samotnou řeč. Bez regulace to může mít katastrofické následky. Představte si, že třeba někdo nelegálně vytvoří deep fake video, kde figurujete vy sami, a použije ho k nekalým účelům.

Nedávno byla také uvedena první „AI celebrita“ – brzy se přišlo na to, že ukradla identitu méně známé herečce.

 

Co by se podle vás stalo, kdyby většina komerčních zakázek začala vznikat pomocí AI?

Velmi ošklivá představa. Vzniklo by tsunami nekvalitního a bezduchého materiálu – čeká nás další krize autorství. Ale podobně jako vznik fotografie neznamenal konec malby, AI generování nezabije ilustraci a grafiku. AI ani „tvořit“ nedokáže, to umí jen člověk. A pokud je ve hře morální otázka – dám raději práci živému člověku (odborníkovi) nebo to nechám udělat AI zadarmo pro vlastní prospěch? – je pro mě odpověď přece naprosto jasná. 

 

Jak na tuto situaci reagují klienti – ptají se vás na AI, zkoušejí ji navrhnout jako levnější alternativu?

To ani ne, já bych to ostatně odmítla. Spíš pořád posílají ty AI předlohy. Odmítám dělat kopie. Vždy varuju, že to můžu brát jen jako „hrubou“ představu, a že můj styl se bude lišit. Většinou nabídnu i jinou, lepší kompozici, než vygenerovali. Asi uznáte, že něco napodobovat by bylo a je extrémně smutné a frustrující.


Jak vidíte budoucnost vašeho oboru v souvislosti s umělou inteligencí?

Podle mě to bude o hodnotách lidí. Nemyslím si, že přijdeme o práci, ale generovaný obsah v logotvorbě nebo knihách, které vychází samonákladem nebo ve start-upech, asi bude dále narůstat. Ani nemluvím o sociálních sítích a profilech knih, které se AI obsahem přímo hemží. Přijde mi, že už tam nevynikne nic, co není dostatečně vlezlé, divné nebo obskurní.

Nedávno jsem dokonce zahlédla vygenerované video na profilu jednoho z nejlepších českých nakladatelství (nutno podotknout kvalitně udělané). Pevně však doufám, že tradiční nakladatelství budou nadále držet laťku kvalitní knižní produkce a neustoupí AI trendu.

Jelikož razím heslo „poznej svého nepřítele“, sama jsem se možnostmi generování v AI obeznámila (z fotky do videa) a vyzkoušela si generovat pasáže videa v Kaiber AI, které jsem pak sestříhala do reklamních spotů na knihy. Ale zase – myslím si, že kvalitní obsah (kniha) tohle nepotřebuje. Je to jenom zase další nástroj, jak zaujmout v přesaturovaném knižním trhu.