Osmý březen je pro ženy každoročně spojován s květinami, přáníčky a jinými drobnými dárky. Málokdo ale ví, proč tento den vlastně slavíme. Mezinárodní den žen původně nevznikl jako společenská tradice, ale jako symbol boje za práva žen. Jeho kořeny sahají do protestů dělnic, politických debat i revolučních událostí na počátku 20. století. Jak tento svátek vznikl a proč ho slavíme právě dnes?
Když mluvíme o Mezinárodním dnu žen, většině lidí se vybaví květiny, přání nebo jiné drobné pozornosti. Málokdo si ale uvědomuje, že má tento svátek mnohem hlubší a dramatičtější historii. Vznikl na počátku 20. století v době, kdy ženy v mnoha zemích neměly volební právo, pracovaly za výrazně nižší mzdy než muži a často čelily tvrdým pracovním podmínkám. Právě tehdy začalo sílit ženské hnutí, které usilovalo o politickou i sociální rovnost. Mezinárodní den žen se v té době stal symbolem dlouhého boje za práva, která dnes považujeme za samozřejmá.
Když ženy chtějí změnu
S Mezinárodním dnem žen se pojí zajímavá historie a sahá do 19. a 20. století. Přestože se tehdy postavení žen v mnoha zemích začalo rychle měnit, rovnost byla stále velmi vzdálená. Podle webu Encyclopedia Brittanica hrála důraznou roli ve zvratu průmyslová revoluce. Ta přivedla do továren statisíce žen, které pracovaly dlouhé hodiny za nízkou mzdu a v náročných podmínkách. Zároveň měly jen velmi omezená politická práva. Ve většině států nesměly volit, kandidovat ani se podílet na rozhodování o veřejných záležitostech.
Na konci 19. století proto začalo sílit ženské hnutí, které usilovalo o změnu. V různých zemích vznikaly spolky, odbory i politické organizace, jejichž cílem bylo prosadit volební právo žen, lepší pracovní podmínky a spravedlivější odměňování. Výraznou roli v tomto boji sehrály také aktivistky známé jako sufražetky. Tyto ženy organizovaly demonstrace, kampaně i veřejné debaty o postavení žen ve společnosti.
Začalo to v USA
Jedním z důležitých impulzů pro vznik mezinárodního svátku žen byly protesty pracujících žen ve Spojených státech na začátku 20. století. V průmyslových městech, zejména v New Yorku, pracovaly tisíce žen v textilním a oděvním průmyslu za velmi nízké mzdy a často v nebezpečných podmínkách. Dlouhá pracovní doba, nedostatečná ochrana zaměstnanců i výrazné rozdíly mezi platy mužů a žen vyvolávaly stále větší nespokojenost. Ženy proto začaly organizovat stávky, demonstrace a veřejné protesty, ve kterých požadovaly nejen lepší pracovní podmínky, ale také politická práva, včetně možnosti volit.
Na tyto protesty reagovalo i politické prostředí. V roce 1909 vyhlásila americká Socialist Party of America první Národní den žen, který měl upozornit právě na postavení pracujících žen a jejich požadavky na rovná práva. Akce zahrnovaly shromáždění, přednášky i demonstrace, kterých se účastnily tisíce lidí.
Aktivistka Clara Zetkin
Myšlenka vytvořit mezinárodní svátek věnovaný právům žen zazněla poprvé v roce 1910 na mezinárodní konferenci socialistických žen v Kodani. S návrhem vystoupila německá politička a aktivistka Clara Zetkin, která upozorňovala na to, že ženy v mnoha zemích stále nemají volební právo ani rovné postavení v práci. Navrhla proto, aby ženy po celém světě každý rok organizovaly demonstrace a veřejná shromáždění, které by na tyto problémy upozornily. Delegátky z řady evropských zemí její návrh jednomyslně podpořily. Přestože tehdy ještě nebylo určeno přesné datum, vznikla tím myšlenka společného dne, který by symbolizoval boj za rovnoprávnost žen.
První oslavy tohoto dne se uskutečnily o rok později, v roce 1911. Ve státech jako Německo, Rakousko-Uhersko, Dánsko nebo Švýcarsko se konaly demonstrace, shromáždění i veřejné diskuse, kterých se účastnily statisíce lidí. Hlavními tématy schůzek byly především volební práva žen, možnost zastávat veřejné funkce, právo na práci a také ochrana matek a dětí. Z původně politické iniciativy se tak postupně začal rodit svátek, který dnes známe jako Mezinárodní den žen.
Proč právě osmý březen?
O tom, proč se Mezinárodní den žen slaví právě 8. března, nakonec rozhodly dramatické události roku 1917 v Rusku. V tehdejším Petrohradě vyšly do ulic tisíce dělnic, aby protestovaly proti nedostatku potravin, drahotě a pokračující první světové válce. Demonstrace se konaly 23. února podle tehdejšího juliánského kalendáře, který Rusko používalo. V přepočtu na gregoriánský kalendář však tento den připadá právě na 8. března. Protesty žen se následně rychle rozšířily do dalších částí města a přerostly v masové stávky a demonstrace.
Tyto události se staly jedním z impulsů k vypuknutí Únorové revoluce, která během několika dní vedla k pádu carského režimu. Nová prozatímní vláda následně mimo jiné přiznala ženám volební právo, což byl v té době významný politický krok. Právě na památku těchto událostí se později ustálilo datum 8. března jako oficiální den připomínající boj žen za práva a rovnost.
Den pracující ženy
V České republice má Mezinárodní den žen mnoho lidí spojený s komunistickou érou. Na rozdíl od jiných zemí měl spíše ideologický charakter. Místo bojů za rovnost byl svátek spíše součástí státní propagandy a oslav socialistického režimu. Podle webu Rozhlasplus.cz byl 8. březen prezentován jako den pracující ženy, kdy stát připomínal její roli v budování socialistické společnosti a propagoval její roli pečovatelky o rodinu. Veřejné akce na MDŽ za socialismu zahrnovaly například slavnostní shromáždění, předávání květin a drobných dárků od státu, často bez jakéhokoli upozornění na původní politický a sociální boj, který svátek inspiroval.
I když komunistická éra z MDŽ odstranila jeho původní význam, svátek si i přesto mezi lidmi udržel oblibu. Pro ženy se stal především dnem uznání. Dodnes představuje osmý březen pro ženy den, kdy dostávají květiny, drobnou pozornost od partnera nebo symbolický dárek od blízkých. Právě tato každodenní gesta paradoxně udržela tradici 8. března živou, i když její politický obsah byl časem vytěsněn.
MDŽ dnes
Dnes se Mezinárodní den žen slaví po celém světě mnoha způsoby, od demonstrací a vzdělávacích akcí až po symbolické květiny a drobné dárky. Svátek už není jen o oslavě žen, ale také o připomenutí, že rovnost pohlaví je stále aktuální výzvou. V mnoha zemích slouží 8. březen jako platforma k upozornění na rozdíly v platech, zastoupení žen v politice či vědě nebo na problematiku násilí na ženách. Moderní slavnosti MDŽ dnes podle United nations.org spojuje historickou tradici boje za práva žen s dnešní snahou o spravedlivější a rovnější společnost. Připomíná nám, že každý rok stojí za to reflektovat, jak daleko jsme se posunuli a kam je ještě třeba směřovat.¨
Náhledová fotografie: Blog.frutiko.com
