Přestože počet obyvatel Česka loni mírně vzrostl, demografický vývoj výrazně poznamenala rekordně nízká porodnost. Narodilo se totiž nejméně dětí v historii statistického sledování, což zásadně ovlivnilo přirozený přírůstek populace. Ten by bez vlivu migrace znamenal pokles počtu obyvatel téměř o 36 tisíc. Právě přistěhovalectví tak celkovou bilanci udrželo v kladných číslech. Na vývoj v úterý upozornil Český statistický úřad.
Loňský rok přinesl Česku další dramatický zlom v demografii. Počet narozených dětí klesl podle dat Českého statistického úřadu na historické minimum. Narodilo se pouze 77 600 dětí, což je o 6 700 méně než v předchozím roce a zároveň vůbec nejméně v historii statistického sledování. Pokles porodnosti tak pokračuje již čtvrtým rokem v řadě a podle statistiků se nejedná pouze o jednorázovou odchylku, ale o dlouhodobý trend.
Odborníci uvádí, že za menší počet narozených dětí může především menší počet žen v reprodukčním věku, posun životních priorit a větší důraz na kariéru i osobní svobodu vedou k tomu, že rodičovství přichází později a méně často. Sociologové navíc poukazují na ekonomické tlaky, dostupnost bydlení a nejistotu ohledně budoucnosti, které mohou mladé páry od rodičovství odrazovat.
Nejméně v historii
Pokles se projevil napříč všemi pořadími narozených dětí a jasně ukazuje, že se porodnost v Česku nachází na historickém minimu. „Bylo to vůbec nejméně v historii statistického zjišťování,“ upozornili statistici. S tím souvisí i výrazný pokles úhrnné plodnosti, tedy počtu narozených dětí na jednu ženu v reprodukčním věku. Zatímco v roce 2021 činila 1,83 dítěte, v roce 2024 klesla na 1,37 a loni se snížila na pouhých 1,28 dítěte. „Celkový pokles za čtyři roky činil 34 tisíc dětí, celková plodnost o 0,43 dítěte na jednu ženu,“ řekla pro portál Novinky.cz statistička Terezie Štyglerová.
Statistiky narozených dětí v českých zemích se přitom vedou už více než dvě století. Podle dat Českého statistického úřadu sahá historie systematického sledování počtu živě narozených dětí až do roku 1785, kdy se začaly pravidelně zaznamenávat životní události obyvatelstva. V průběhu této dlouhé historie byla demografická data sbírána kontinuálně, což umožňuje srovnání současného vývoje s minulostí. Nejvyšší počty narozených dětí byly zaznamenány na počátku 20. století a v poválečných letech.
Počet obyvatel vyvažují migranti
I přes rekordně nízkou porodnost počet obyvatel Česka loni mírně vzrostl, a to zásluhou migrace. Přirozený úbytek, tedy rozdíl mezi narozenými a zemřelými, by bez přílivu nových obyvatel způsobil výrazný pokles populace. Díky přistěhovalectví se však celkový počet lidí udržel na mírném vzestupu a zamezil ještě hlubšímu demografickému propadu. Podle Čtvrtletní zprávy o migraci zveřejněné Ministerstvem vnitra žilo v roce 2025 v České republice přes 1,13 milionu osob cizí státní příslušnosti. Počet cizinců přitom tvoří na základě zprávy přibližně desetinu populace. Nejpočetnější skupiny cizinců podle dat pocházely z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu.
I přes rekordně nízkou porodnost a záporný přirozený přírůstek populace se počet obyvatel České republiky udržuje díky migraci. „V České republice by se počet obyvatel s největší pravděpodobností snižoval už od poloviny 90. let, kdyby lidé ze zahraničí nepřicházeli. V většině let totiž počet zemřelých převyšoval počet živě narozených, a jedině migrace dokázala růst populace udržet,“ vysvětluje Jitka Rychtaříková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Klesá počet potenciálních maminek
Jedním z hlavních důvodů propadu porodnosti je podle odborníků fakt, že v Česku ubývá žen ve věku, kdy se nejčastěji rodí děti. Slabší ročníky z minulosti dnes vstupují do reprodukčního věku, a i kdyby chtěly mít děti ve stejném počtu jako předchozí generace, celkový počet narozených dětí by byl nižší. „Počet narozených dětí kopíruje dramatický pokles počtu potenciálních maminek,“vysvětluje sociolog Tomáš Kostelecký pro iRozhlas.cz.
Rozdíly jsou přitom výrazné i mezi jednotlivými věkovými skupinami. Zatímco žen kolem 35 let je zhruba 70 tisíc, u mladších ročníků kolem 25 let je to jen asi 50 tisíc. Tento nepoměr se podle sociologa Kosteleckého naplno promítá do statistik porodnosti. Vedle menšího počtu žen hraje roli i samotný pokles plodnosti, tedy kolik dětí připadá na jednu ženu.
Méně manželství, více rozvodů
Rekordně nízká porodnost se neodráží jen v počtu narozených dětí, ale promítá se i do dalších demografických ukazatelů. Výrazně se přitom mění i role manželství. Podíl dětí narozených mimo něj se loni pohyboval kolem 46,8 procenta, což je jen o něco méně než v předchozích letech. Statistiky zároveň ukazují, že ženy vstupují do mateřství nejčastěji kolem třicátého roku věku, což potvrzuje pokračující trend odkládání rodičovství. Proměna je patrná i v širším obrazu partnerského života. Sňatků ubývá a jejich počet byl nejnižší od konce první světové války, zatímco rozvodů naopak mírně přibylo.
Současně také stoupá procento rozvodů manželství. Rozvodovost v Česku se po několika letech poklesu znovu mírně zvýšila. V loňském roce skončilo rozvodem zhruba 20,8 tisíce manželství, což představuje meziroční nárůst asi o sedm procent. Podíl manželství končících rozvodem se tak opět přiblížil k hranici 40 procent. V širším pohledu ale podle odborníků nejde o dramatický obrat, spíše o mírné kolísání trendu, protože ve srovnání s obdobím před deseti lety zůstává rozvodovost stále nižší.
Podle sociologa Tomáše Kosteleckého za zvýšení rozvodovosti může kombinace více faktorů. „Myslím si, že to částečně může být způsobeno nějakým socioekonomickým důvodem. Vždycky, když jsou nějaké krize a problémy, bývá tendence ke zvýšení počtu rozvodů, ale nárůst není tak dramatický,“ tvrdí Tomáš Kostelecký.
Celoevropský problém
Nízká porodnost už není jen českým problémem, ale trendem, který zasahuje celou Evropu. Většina evropských zemí má úhrnnou plodnost hluboko pod hodnotou 2,1 dítěte na ženu, která je považována za hranici nezbytnou k udržení stálé populace. Podle demografů je Evropa kontinentem s nejnižší plodností na světě a řada států čelí podobným výzvám jako Česko, kdy porodnost klesá dlouhodobě a ani různé pobídky či programy rodinám zatím nepřinesly výrazné zvrácení trendu.
Situace je natolik vážná, že některé země EU už úbytek obyvatel vnímají jako zásadní výzvu pro budoucnost. Například v Litvě klesla porodnost na pouhé jedno dítě na ženu, což odborníci označují za alarmující signál demografického vývoje. Podle webu ČT24.cz porodnost výrazně klesla také v Polsku. V roce 2024 tam počet živě narozených dětí dosáhl nejnižší úrovně od konce druhé světové války. Dalším příkladem je Itálie, kde se počet narozených dětí v roce 2025 snížil na historicky nízkou úroveň s celkovou plodností zhruba 1,14 dítěte na ženu.
Odborníci se shodují, že bez zásadnější podpory rodin, dostupnějšího bydlení a větší jistoty do budoucna nelze očekávat výrazný nárůst počtu narozených dětí. Vývoj podle nich bude i nadále záviset nejen na domácí populační dynamice, ale i na migraci, která pomáhá zmírňovat úbytek obyvatel.
