Dnes z 25. října na 26. října v noci se opět posouvají ručičky hodin. Léto je dávno u konce, den je čím dál kratší a jako každým rokem přichází tradiční změna z letního času na zimní. V neděli ve 3:00 ráno se posunou ručičky o hodinu zpět na 2:00. Pospíme si o hodinu déle, ale následujících pár měsíců nás čekají krátké dny a dlouhé večery. Tento každoroční posun hodin se zdá být drobnou změnou, ale jeho historie sahá přes sto let a jeho dopady sahají daleko za ciferníky hodin. Jak vnímají střídání času obyvatelé Evropy a České republiky a jaké vlivy může mít na lidský organismus?

Původ střídání zimního a letního času

Za průkopníka vynálezce letního času bývá mylně označován francouzský spisovatel Benjamin Franklin. Za vznikem tohoto mýtu stojí jedna Franklinových satirických esejí z roku 1784, kterou publikoval v Journal de Paris. V tomto spisu navrhoval, aby Pařížané vstávali dříve, využili ranního světla a ušetřili na svíčkách. Ačkoliv šlo o pouhý vtip, Franklinova esej podvědomě přitáhla pozornost k efektivnějšímu využívání denního světla (The Franklin Institute).

První skutečné zavedení letního času proběhlo až po více než sto letech během první světové války. Průkopníky této změny bylo Německo a Rakousko-Uhersko. K zavedení letního času tak došlo 30. dubna 1916, za účelem ušetřit na spotřebě uhlí, které bylo potřebné k výrobě elektřiny pro válečné účely. Tento krok měl za cíl prodloužit denní světlo a snížit spotřebu energie. Po válce se praxe letního času rozšířila do dalších evropských zemí (The Text Message). 

Během druhé světové války byla potřeba ušetřit na energiích ještě naléhavější. Spoustu evropských zemí, včetně Československa, znovu zavedly letní čas jako opatření pro úsporu paliva a elektrické energie. Po válce některé země letní čas zrušily, ale v Československu zůstal zaveden až do roku 1949. Československo následně trvale obnovilo střídání času v roce 1979. Důvodem pro obnovu změny času byla ropná krize a tvrdé zimy, které přiměly zavést opatření s cílem snížit energetickou spotřebu. Letní čas se následně stal trvalou součástí československé legislativy a střídání času pokračovalo i po rozpadu republik na Českou a Slovenskou. 

Poslední zásadní změna přišla v roce 1996, kdy Česká republika upravila dobu trvání letního času, aby byla v souladu s Evropskou unií, a prodloužila jeho platnost z šesti na sedm měsíců.

Evropská unie naposledy hlasovala o zrušení střídání času v roce 2018. Členské státy se ovšem neshodli na jednotné variantě. Výsledkem je, že biannuelní posun hodin bude pokračovat minimálně do roku 2026 (Foreigners Services).

Střídání času a společnost: ano nebo ne?

Střídání času vyvolává napříč Evropou širokou veřejnou debatu. Podle YouGov z roku 2018 podpořilo zrušení změny času v celoevropském průzkumu 84 % respondentů. Největší podporu mělo Německo (75 %), následované Švédskem  (58 %) a Dánskem (56 %). Naopak, v Itálii byla většina (56 %) pro zachování současného systému. 

V České republice se otázka střídání času taktéž dlouhodobě diskutuje a názory se napříč společnosti liší. Podle říjnového průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2023 pravidelné posuny hodin vadí více než dvěma třetinám Čechů, přičemž kritičtější jsou starší generace – zatímco mezi mladšími (15–29 let) by změnu času zrušilo 57 %, u lidí nad 45 let je to více než 80 %. Pokud by se Češi měli rozhodnout pro celoroční čas, nejvíce hlasů by získal letní čas (40 %), zatímco zimní čas by preferovalo 31 % lidí. Zbylých 29 % nemá jednoznačnou preferenci a nevadí jim, který čas zůstane.

Vlivy změny času na člověka 

Střídání času neovlivňuje jen ciferníky hodin, ale i naše tělo a každodenní rytmus života. Studie publikovaná v Journal of Clinical Sleep Medicine (2020) ukázala, že přechod na letní čas může u lidského organismu narušit spánkové vzorce, zvýšit únavu, ovlivnit náladu a snížit produktivitu. Krátkodobě se dokonce zvyšuje riziko dopravních nehod, protože lidé jsou ospalejší a méně pozorní. Potvrzuje to i výzkum z roku 2023 z Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health, který upozorňuje na vliv střídání času na biorytmus, spánek a celkovou pohodu. Odborníci se shodují, že trvalé dodržování standardního času by mohlo přinést zdravotní benefity, přesto však společenské a ekonomické faktory udržují střídání času i nadále.



Střídání času je dlouholetým zvykem napříč několika evropskými zeměmi a vyvolává širokou diskusi. Někteří lidé ho vnímají jako praktické a pozitivní, jiní poukazují na jeho negativní dopady na zdraví a biorytmus. Studie potvrzují, že změna času ovlivňuje spánek, náladu i produktivitu. Jak se tato otázka vyvine po roce 2026, je zatím nejisté. Kdyby bylo na vás, zrušili byste střídání času, nebo byste ho zachovali?


Foto: Unsplash