Studie britského Institutu pro fiskální studia (IFS) také odhalila, že u společností, které jsou naopak řízeny muži, je pravděpodobnější, že firmu opustí oběť násilí.

Organizace, které zaměstnávají více žen ve vyšších manažerských pozicích, mají podle analýzy mezinárodních a britských dat mnohem větší pravděpodobnost, že propustí muže na základě obvinění ze sexuálního nebo fyzického napadání svých kolegů.

Nedávná finská studie, kterou citoval IFS ve svém výzkumu o ekonomických dopadech násilí na ženách a dívkách, zjistila, že za napadení kolegy či kolegy byli častěji propouštěni muži. 

Zároveň tato studie odhalila, že u organizací řízených ženami bylo výrazně pravděpodobnější, že propustí pachatele. Zatímco u společností s mužským vedením byla vyšší pravděpodobnost, že firmu naopak opustí sama oběť.

Pokles příjmů u obětí znásilnění

IFS také odkazuje na studie, které vykazují další znepokojivá data. Podle ní ženy, které se na pracovišti stanou obětí sexuálního nebo fyzického napadení, následně čelí výrazným negativním vlivům na svou kariéru – v podobě ztráty zaměstnání, zkrácení pracovního úvazků nebo nižšího příjmu. 

Jedna ze studií prokázala, že ženám, které začnou žít s násilným partnerem, klesnou příjmy o 12 %.

„Tyto ztráty přetrvávají i po skončení vztahu, což naznačuje dlouhodobé poškození jejich postavení na trhu práce a kariérního postupu,“ uvedl IFS.

Podobné závěry vykázala i další finská studie. Ta zkoumala vliv znásilnění na ekonomickou situaci obětí a vycházela přitom z policejních a sociálních dat. Ženy, které náhlásí znásilnění, vydělávaly pět let po napadení v průměru až o 17 % méně. Pro srovnání, lidem, kteří strávili rok ve vězení, příjem klesl o 13 % ve stejném časovém horizontu. Studie však zároveň ukázala, že pokud znásilnění vedlo k soudnímu řízení s pachatelem, ekonomické dopady byly mírnější. 

„Souhrn těchto výzkumů nám ukazuje, že jako ekonomové musíme brát genderově podmíněné násilí velmi vážně. Ženy nesou mnoho důsledků domácího a sexuálního násilí – ať už jde o odchod z pracovního trhu nebo pokles příjmů po znásilnění. Výzkum nám ale také ukazuje, že existuje prostor pro zásah politiků. Ženy si nemohou vybrat, že se nestanou oběťmi, ale reakce pracovišť, policie a dalších aktérů může výrazně ovlivnit jejich zotavení,“ komentuje výsledky studie Magdalena Domínguez, spoluautorka studie a seniorní výzkumnice v ekonomickém výzkumném institutu.

Až o polovinu méně hovorů na tísňovou linku

IFS se rovněž zabýval nedávnými studiemi z Velké Británie, které zjistily, že nezaměstnanost žen zvyšuje riziko domácího násilí. Autoři studie proto uvádějí, že finanční závislost zvyšuje zranitelnost a ukazuje, jak mohou ekonomické podmínky a hospodářská politika ovlivňovat genderově podmíněné násilí.

Studie dále shromáždila data o dopadu policejních zásahů na situaci obětí domácího násilí. Tato data ukazují, že zatčení má silný odrazující účinek na potenciální pachatele. To naznačuje, že legislativní úprava trestního zákoníku vedoucí ke snadnějšímu zatýkaní pachatelů by mohla vést ke snížení případů domácího násilí. 

IFS citoval studii z anglického metropolitního hrabství West Midlands, která zjistila, že zatčení za domácí násilí snížilo následující rok počet hovorů na tísňovou linku kvůli tomuto trestnému činu až o polovinu. Jiná policejní studie z Velkého Manchesteru že trestní stíhání pachatelů snížilo pravděpodobnost recidivy skoro o 40 %.

Katrin Hohl, nezávislá britská vládní poradkyně pro otázky znásilnění, uvedla, že výzkum ukazuje, že političtí činitelé i firmy musí věnovat pozornost obrovskému sociálnímu a ekonomickému dopadu sexuálního a genderově podmíněného násilí na oběti i na společnosti, ve kterých žijí.

„Tento soubor výzkumů nám ukazuje, že musíme naléhavě řešit násilí na ženách a dívkách – nejen proto, že je to morálně správné, ale i proto, že si to z čistě ekonomického hlediska nemůžeme dovolit ignorovat,“ uvedla.

Téměř dvě třetiny lidí zažily genderově podmíněné násilí

Studii násilí na ženách se věnoval také projekt Evropské unie z nedávných let. Šlo o velký mezinárodní výzkum, na kterém se podílel i Sociologický ústav Akademie věd ČR. Věnoval se akademickému prostředí a do výzkumu se zapojilo celkem 46 univerzit z 15 zemí a zahrnoval odpovědi od více než 42 tisíců osob pracujících nebo studujících na vysoké škole.

„Jedná se o největší výzkum svého druhu a je opravdu pozitivní, že se do něj zapojilo tolik institucí, které chtějí s projevy násilí bojovat. Z výsledků je zřejmé, že v případě násilí a obtěžování na vysokých školách nejde o selhání několika jednotlivců, ale jednoznačně o systémový problém, který vyžaduje výraznou změnu ve fungování akademického prostředí a jeho kultuře,“ uvedla 

Podle výsledků studie publikovaných v roce 2022 28 % žen zažilo násilí na pracovišti nebo při studiu. Výzkum se také zaměřil na genderově podmíněné násilí. V této souvislosti odhalil, že jej zažily téměř dvě ze tří osob, konkrétně 62 %. Ženy se s ním přitom setkaly v 66 % případů. Potvrzuje také, že častěji jsou mu vystaveni lidé, kteří jsou více zranitelní kvůli příslušnosti k LGBTQ+ (68 %), své etnicitě (69 %) nebo zdravotnímu znevýhodnění (72 %). Nejčastější formou násilí je psychické, po něm pak následuje sexuální. Ze studie vychází, že pouze 13 % osob případy násilí či obtěžování nahlásí.

Zdroj: The Guardian, autorský text, AV ČR

Náhledová fotografie: Pixabay (ilustrační)