Dnešním dnem si připomínáme 84. výročí hrdinství a odvahy Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří v roce 1942 uskutečnili operaci Anthropoid, v důsledku které zemřel tehdejší protektor Čech a Moravy Reinhard Heydrich. Skutek, který světu ukázal, že i přes útlak národ nepadl a má odvahu se bránit. Následky operace s sebou však také přinesly kruté nacistické represe a mstu.
27. května 1942 Praha, Libeň. Okolo půl jedenácté odpoledne tudy projíždí Mercedes-Benz 320 Cabriolet B, který veze tehdejšího zastupujícího říšského protektora Čech a Moravy, Reinharda Tristana Eugena Heydricha. Když se automobil blíží k odbočce do ulice V Holešovičkách, dává přednost projíždějícím tramvajím. Právě tento moment dává příležitost vyčkávajícím československým parašutistům, Josefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi, dokončit dlouho připravovanou a dnes již známou operaci Anthropoid.
Zprvu k automobilu přistupuje Josef Gabčík, který se snaží zahájit palbu ze svého Sten Mk II, v té době nového a velmi poruchového samopalu. To se prokáže i při pokusu o střelbu. Samopal se zasekává a nevypálí ani jednu ránu, podle tehdejší zprávy protektorátní policie měl být důvodem náboj zaseknutý v mechanismu. Když Reinhard Heydrichovi dojde, že se jedná o útok, místo aby přikázal svému řidiči okamžitě z místa ujet, nechává auto zastavit a ve stoje tasí zbraň na nedaleko stojícího Gabčíka. Rozhodnutí, které již naplno zpečetilo osud tehdejšího protektora.
Když se situace začíná komplikovat, Jan Kubiš okamžitě odjišťuje upravený protitankový granát, který vrhá na stojící automobil. I právě díky rozkazu Heydricha nepokračovat dál v jízdě a dát se na odpor proti prvnímu z parašutistů nakonec Kubišův granát automobil zasáhne. Bomba narazila do karoserie a explodovala vně vozidla, před pravým zadním kolem, čímž auto poškodila a vyřadila z provozu.
Z auta okamžitě vystupují jak řidič Klein, tak Heydrich. Společně zahajují palbu ze svých osobních pistolí na parašutisty, kteří se v protipalbě dávají na útěk. Heydrich, který je již touto dobou vážně raněn, se vydává za prchajícím Kubišem a Klein zase za Gabčíkem. Kvůli zranění a absenci dalších zásobníků do své služební pistole se však Heydrich záhy vrací zpět do automobilu a Kubišovi se tak podaří poměrně rychle a hladce utéct.
Takové štěstí však nemá Gabčík. Řidič Johannes Klein, jakožto zarytý nacista, nehodlá nechat parašutistu utéct. Pronásledoval jej přes řadu ulic a bočních uliček, než se mu ztratil poblíž dnešní ulice Valčíkova. Gabčík se totiž tou dobou schoval v blízkém řeznictví. K jeho smůle byl však majitel a přítomný prodavač sympatizant a spolupracovník gestapa. Ten neváhal a okamžitě vběhl do ulice a přivolal řidiče Kleina, který se k obchodu okamžitě vydal. Gabčík, majíc pouze chvíli na rozmyšlenou a žádný jiný únik než hlavní vchod do obchodu, postřelí Heydrichova řidiče ihned ve dveřích do nohy, načež se dává na útěk. Když poté ve svém úkrytu společně s dalšími odbojáři zjišťují, že Heydrich je po smrti, připravují se na krutou pomstu nacistů.
Operace Anthropoid
Operace Anthropoid, která měla za cíl zneškodnit tehdejšího protektora Čech a Moravy, byla součástí širší činnosti československého zahraničního odboje během druhé světové války. Byla připravena československou exilovou vládou v Londýně ve spolupráci s britskou organizací Special Operations Executive (SOE). Samotná operace čítala pouze dva členy, a to Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, později jim však v Praze vypomáhal domácí odboj. I když se s jeho zapojením původně nepočítalo, nakonec sehrál v úspěchu nejen operace Anthropoid významnou roli.
Souběžně s Josefem Gabčíkem a Janem Kubišem v Čechách tou dobou operovala celá řada dalších zahraničních odbojových skupin, zejména Silver A, Silver B, Out Distance, Tin a Zinc, které měly za úkol sabotáž, zpravodajskou činnost, radiové spojení s Londýnem a atentáty či diverzní akce. Mimo jiné měly skupiny za úkol také organizaci domácího odboje, u kterého se tou dobou předpokládalo, že bude v Československu nepatrný.
Členové skupin Silver A, Out Distance a operace Anthropoid se poté společně účastnili kupříkladu navigační podpory akce CANONBURY, která měla za cíl bombardování Škodových závodů v Plzni. Akce Jana Kubiše, Adolfa Opálky, Josefa Valčíka a Karla Čurdy však tehdy skončila nezdarem a skupiny se dále zaměřovaly především na své primární úkoly. Společně se členové Silver A a operace Anthropoid opět plně setkali až v kryptě pravoslavného chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Praze.
Tento nový provizorní úkryt, kam se přesunuli také členové z dalších různých výsadků, zajistil parašutistům Jan Zelenka-Hajský krátce po operaci Anthropoid. Němci totiž ihned po atentátu zahájili rozsáhlé pátrací akce po celé Praze a systematicky prohledávali byty. Parašutisté tak nemohli nadále přebývat v domácnostech svých kontaktů z odboje a krypta se tak jevila jako jediná možnost.
Nacisté však postupně přitvrzovali. Pod pohrůžkou smrti a vyvraždění celé rodiny těm, kdo napomáhali nebo byli přímo zapojeni do atentátu, její ochrannou pečeť narušil sám jeden z parašutistů. Po vypálení vesnic Lidice, Ležáky a hrozbě dalšího krveprolití zlomil strach Karla Čurdu, tehdejšího člena skupiny Out Distance. Na tamní stanici gestapa udal jak úkryt samotných parašutistů, tak i jména části domácích odbojářů. Za tehdejší informace předané gestapu si měl Čurda odnést jeden milion říšských marek.
Gestapo poté na nic nečekalo a zahájilo rozsáhlé zatýkací a popravčí akce. Jednou z domácností byl také byt rodiny Moravcových, kde se parašutisté operace Anthropoid v posledních dnech před atentátem skrývali. Gestapo sem vtrhlo 17. června a až na matku, která spáchala sebevraždu, odvleklo a následně popravilo celou rodinu. Spolu s ní pak také snoubenku mladšího syna společně s její rodinou. Samotným popravám předcházelo dlouhé mučení, při němž gestapo dokonce ukázalo mladšímu synovi uříznutou hlavu jeho matky.
Hned následujícího dne zamířily jednotky gestapa se 750 vojáky SS k pravoslavnému chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Praze. Společně s sebou přivedly také Čurdu, který je měl přimět ke kapitulaci. Parašutisté se však vzdát odmítli a vypukla přestřelka. Zatímco nacistické jednotky disponovaly kulomety, samopaly, granáty a slzným plynem či cisternami s vodou, kterými se pokoušely vytopit kryptu pod kostelem, parašutisté u sebe měli pouze ruční pistole. I přes to se však dokázali bránit dlouhé hodiny a podle dobových záznamů zranit až pět vojáků SS. I přesto však úderem odpoledních hodin byli všichni po smrti.
Obdobný osud poté potkal také rodinu Novákových. Jednalo se rovněž o jednu z rodin, která byla součástí odboje a napomáhala parašutistům. Po úspěšné operaci Anthropoid tehdy poslali svou nezletilou dceru vyzvednout kolo zanechané na místě atentátu. Po řadě vyšetřování rodinu gestapo nakonec objevilo a rovněž ji celou popravilo, včetně nejmladší dcery, která kolo odvezla. V den popravy jí bylo pouhých 14 let.
I přes hrůzné nacistické represe a následné zpřísnění podmínek v protektorátu vyslala operace Anthropoid, uskutečněná rotmistry Josefem Gabčíkem a Janem Kubišem, jasný vzkaz zahraničí, že země dosud nepadla a má odvahu se bránit. V souvislosti s tím poté řada spojeneckých zemí vypověděla takzvané Mnichovské dohody a otevřeně vystoupila proti Třetí říši.
