Srovnávací testy pro žáky pátých a devátých tříd základních škol obsahují mimo jiné otázky zaměřené na jejich osobní pocity. Část odborníků i rodičů kritizuje, že školy a rodiče nebyli na citlivější témata předem dostatečně upozorněni. Některé střední školy proto testování dočasně pozastavily. Situací se zabývá i ministr školství Robert Plaga, který si chce kvůli reakcím předvolat ústředního školního inspektora.
Ve školách se začíná měnit přístup k psychologickým dotazníkům. Některé z nich se žáků ptaly i na sebevražedné myšlenky nebo sebepoškozování. Kritici varují, že tak citlivé otázky mohou být pro děti příliš zatěžující. Rodičům často nebylo jasné, že je žáci vůbec vyplňují, a mnohdy nevěděli ani to, kdo všechno má k jejich odpovědím přístup. Zastánci psychologických testování ale tvrdí, že podobné dotazníky mohou pomoci včas odhalit vážné psychické potíže a předejít tak možným tragédiím. Kvůli rostoucí kritice si ministr školství Robert Plaga (za ANO) předvolává ústředního školního inspektora a chce od něj vysvětlení postupu. Podle něj by se v budoucnu mělo jednat o tom, zda testování ve školách vůbec zůstane, nebo zda dojde k jeho úpravě či omezení.
Příliš soukromé otázky
„Jak často tě během posledních dvou týdnů trápily následující potíže?“ ptají se aktuální srovnávací testy určené pro žáky pátých a devátých tříd základních škol. Děti v online dotazníku následně vybírají z několika možností, které se zaměřují na jejich psychické rozpoložení a každodenní prožívání. Mezi uvedenými výroky se objevuje například i formulace: „Myšlenky, že by mi bylo lépe, kdybych nežil/a nebo si nějak ublížil/a“ nebo „pocit, že jsem na dně, pocit deprese nebo beznaděje.“
Dotazník se ale neomezuje jen na oblast duševního zdraví žáků. Součástí testu je také blok otázek zaměřený na rodinné a sociální zázemí. Školy se ptají na povolání a nejvyšší dosažené vzdělání matky a otce, tedy na údaje, které mají pomoci zasadit výsledky do širšího kontextu. V jedné z položek se přitom objevuje i varianta, že jeden z rodičů v domácnosti chybí. Podle webu Aktuálně.cz se rodiče obávají, že některé otázky v testech jdou až příliš do soukromí rodinného zázemí. Kritizují zejména to, že mohou zasahovat do citlivých situací, které si rodiny nepřejí sdílet. Zároveň si dělají starosti, jak s těmito údaji školy dále nakládají.
První školy testování omezují
Podle informací deníku Aktuálně.cz už část škol přistoupila k pozastavení srovnávacích testů. Do celé věci vstoupil ministr Robert Plaga, který se k problematice vyjádřil během víkendu a avizoval další postup vůči školní inspekci. „Hned zítra předvolám ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Budu po něm chtít podrobné vysvětlení situace a jsem připraven celé testování přerušit či úplně zastavit,“ uvedl v neděli na sociální síti X.
K situaci se vyjádřil také prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. Podle něj školy postupují individuálně a nejde o centrální pokyn. „My a některé další školy jsme to pozastavili do doby, než bude rozhodnuto na jednání pana ministra s panem ústředním školním inspektorem, jak se bude pokračovat dál,“ potvrdil Zajíc.
O dalším osudu testování tak zatím rozhodují jednotlivé školy samy. „Mezi řediteli se objevují otázky k technické připravenosti celého šetření, k rozsahu získávaných údajů a jejich následnému využití, ale také zda by nebylo lepší testování zrušit nebo alespoň nepracovat s výsledky žákovských dotazníků, které budou se zárukou anonymity vymazány,“ uvedla pak v neděli večer Asociace ředitelů základních škol ČR.
Důvěra ve školství ohrožena
Velmi ostře se vůči letošní podobě testování žáků 5. a 9. tříd vymezilo odborné sdružení Učitelská platforma. Podle sdružení může způsob, jakým stát s citlivými daty pracuje, narušit důvěru mezi školami, ministerstvem školství i Českou školní inspekcí. „Obáváme se zásadního narušení důvěry škol vůči ČŠI a ministerstvu školství. Školy mají být bezpečným prostředím pro děti i rodiče. Pokud stát využije školní prostředí k získávání velmi citlivých údajů bez otevřené komunikace a jasně nastavených pravidel, důsledky ponese především škola a učitelé,“ uvedla Petra Mazancová, členka výkonného výboru Učitelské platformy pro Novinky.cz.
Platforma zároveň upozorňuje, že školy se mohou dostat pod tlak rodičů, a to i v situaci, kdy samy neměly možnost do podoby testů zasahovat ani nebyly předem seznámeny s jejich citlivým obsahem. Podle sdružení se tak ocitají v obtížné pozici, kdy musí čelit následné kritice za rozhodnutí, která samy neučinily. Učitelská platforma proto považuje nastavení celého procesu za velmi problematické.
Ochrana, nebo komplikace?
Asociace ředitelů základních škol ČR upozorňuje, že nejvýraznější reakce vyvolává dotazník, který žáci vyplňují po dokončení testů. Vedle otázek na studijní motivaci, podmínky pro učení nebo rodinné zázemí se v něm objevují položky zaměřené právě na psychickou pohodu dětí. Právě ty míří na citlivá témata, jako jsou pocity smutku, vyčerpání, sebepoškozování nebo myšlenky na smrt.
Podle asociace navíc dotazník není anonymní, což podle ní zvyšuje citlivost celého sběru dat. Rodiče byli přitom informováni zejména o samotném testování z českého jazyka a matematiky, nikoliv o rozsahu navazujícího dotazníkového šetření. Právě to pak vyvolává otázky zákonných zástupců, které ale často míří na školy, které nejsou autorem ani správcem dotazníku. Asociace zároveň dodává, že průběh testování narušily i technické problémy.
Inspektor Tomáš Zatloukal pro Deník N vysvětlil, že testování mělo kromě vzdělávacích výsledků zachytit právě psychickou pohodu žáků. Připomněl také, že otázky zaměřené na duševní zdraví nejsou v podobných šetřeních novinkou a objevovaly se už dříve. Smyslem je podle něj získat podklady, které mohou pomoci lépe nastavit podporu pro děti ve školách. „Cílem bylo mít data o tom, kam je žádoucí pomoc dětem směřovat, nikoli jim ublížit,“ zdůraznil Zatloukal.
Jde pouze o vyjádření pocitů
Školní inspektor Tomáš Zatloukal přiznává, že rozumí tomu, jak mohou rodiče některé části vnímat. „Rozumím, mám pro rodiče pochopení, že to takto vnímají. S komunikací dotazníků jde zároveň o to, že kdybychom o jednotlivých segmentech informovali dopředu, mohlo by to výpověď žáků ovlivnit. Zejména ti nejvíce ohrožení žáci potřebují mít pocit bezpečí, že jejich odpovědi skutečně nebudou s nikým sdíleny,“ uvedl Zatloukal.
Zároveň ale podle něj není cílem testů poskytovat individuální diagnostiku ani automaticky spouštět konkrétní zásahy u jednotlivých žáků. Výsledky podle inspekce slouží především jako orientační obraz o situaci ve školách, nikoliv jako lékařské či psychologické vyšetření. „To je problémová věc, protože test není diagnostický. Není to vyšetření žáka, je to pouze vyjádření jeho postojů nebo pocitů. To ještě nemusí znamenat, že by k tomu mělo dojít,“ dodal Tomáš Zatloukal.
Náhledová fotografie: Pexels
