Alkohol se stal pomyslnou součástí společenského života po celém světě. Lidé pijí na oslavách, s přáteli a zapíjí tak stresy každodenního života. U Čechů je tento jev obzvlášť výrazný, jelikož ČR patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele. Jeden občan průměrně za rok spotřebuje zhruba 10 litrů etanolu. 

Přesto se důsledky pití společensky přehlíží a alkohol se ročně podílí na smrti až 7000 Čechů, což představuje asi 6% všech úmrtí v zemi. (Drogy Info.cz)

Odkud přichází společenský stereotyp přijímání alkoholu, jakou roli hraje tlak zapadnout, jaké jsou statistiky napříč Českou republikou a jak předejít následkům alkoholismu?

Kam sahá sociální přijímání alkoholu?

Alkohol s sebou nese dlouhodobou historickou tradici. V Evropě se pití datuje přes 1000 až 2000 let zpět. Alkohol ve středověku představoval součást každodenní rutiny a společenského života. Fermentované nápoje byly dokonce údajně považovány za bezpečnější než voda, jelikož proces vaření např. piva mohl odstraňovat patogeny. Tento historický zvyk „pít společně“ přetrval a formoval představu, že alkohol je přirozenou součástí sociálního života. 

Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti sehrává zásadní roli vysoká dostupnost alkoholu, který lze v Česku koupit téměř kdekoli. Přesto v ČR existují zákonná omezení, která prodej alkoholu omezují. Mezi ně samozřejmě patří zákaz prodeje alkoholu nezletilým a dálkový prodej alkoholu v případech, kdy nelze ověřit věk kupujícího. Zákon také například zakazuje prodej hraček, které imitují alkoholické nápoje a mohly by jeho konzumaci připomínat. I přes tato opatření statistiky ukazují, že zkušenost mladých s alkoholem zůstává v Evropě na vysoké úrovni.

Mediální obraz navíc dlouhodobě spojuje pití s uvolněním, úspěchem či společenským statusem. Ačkoliv moderní legislativa omezuje propagaci alkoholu, skrytý marketing na sociálních sítích nadále zůstává. Ekonomické zájmy tento trend dále posilují: podle Drogy Info.cz alkoholový průmysl přináší státu miliardové příjmy ze spotřebních daní (50-57 mld, tedy 0,7 - 1,2 % HDP), přestože odborné analýzy (iHETA) upozorňují, že celkové společenské náklady pití tyto příjmy převyšují. Veřejná tolerance je tak stále vysoká. Podle zprávy z roku 2023 pravidelné pití považuje za přijatelné asi třetiny populace.

Pít, abych zapadnul: konzumace mezi mladými 

Dobrou zprávou je, že dostupná data ukazují u českých dětí dlouhodobý ústup konzumace alkoholu. Přesto zůstává výrazně nad evropským průměrem a je zakotvena ve způsobu, jak mladí lidé navazují vztahy a zapadají do kolektivu. 

Přibližně 24 % jedenáctiletých, 44 % třináctiletých a 73 % patnáctiletých má zkušenost s konzumací alkoholu, a téměř polovina z nich pila i v posledních 30 dnech. Opakovanou zkušenost s opilostí uvedlo už 23 % patnáctiletých (HBSC 2022). Ve věkové skupině 15–19 let pilo v posledních 12 měsících 82–84 % studentů, zatímco téměř polovina (47 %) uvádí pravidelné nadměrné pití (UPOL 2021; Praha 2022–2023) (Drogy-info.cz).

Sociální tlak v těchto věkových skupinách hraje klíčovou roli. Přechod ze základní na střední školu představuje podle studií jedno z nejrizikovějších období, kdy se mladí snaží „zapadnout“ do nového prostředí mezi své vrstevníky.

Studie Adolescent peer groups and alcohol use: longitudinal effect and self‑selection in a Czech cohort ukazuje, že složení vrstevnické skupiny má zásadní vliv na pití alkoholu: mladí, kteří tráví čas s vrstevníky konzumující alkohol, mají výrazně vyšší riziko vlastního pití, zatímco ti, jejichž kamarádi abstinují, mají nižší pravděpodobnost, že budou pít. Zároveň se potvrzuje tzv. efekt „self‑selection.“ To znamená, že ti, kteří už v mladším věku pijí, mají tendenci volit riskantnější sociální skupiny. 

Ačkoliv zákon upravuje dostupnost alkoholu tak, aby omezoval přístupnost nezletilým – mladí stále uvádějí, že se k alkoholu dostanou snadno – často právě prostřednictvím vrstevníků nebo starších kamarádů.

Alkohol a dopad na dospělé 

Stejně tak alkohol ovlivňuje i dospělou populaci, kde je míra užívání alkoholu v ČR dlouhodobě vysoká. Tím se vytváří prostředí, v němž je pití společensky přijatelnější.

Denně nebo téměř denně pije 6–11 % dospělých, přičemž jde výrazně častěji o muže (11–19 %) než ženy (4–5 %). Nadměrné jednorázové pití alespoň jednou týdně uvádí 10–13 % dospělých. Mezi lety 2014 a 2020 míra denního pití rostla, v roce 2021 výrazně klesla, ale v posledních dvou letech opět mírně stoupá. Rizikově konzumuje alkohol 15-18 % populace starší 15 let, to odpovídá asi 1,3 - 1,6 milionu lidí, z čehož 600 - 900 tisíc spadá do kategorie dospělých (Drogy-info.cz).

Vyšší příjem alkoholu se častěji týká lidí na okraji společnosti, bez domova nebo po vykonání trestu, kde alkohol představuje a prohlubuje vážné socioekonomické problémy.

Alkohol má za následku ročně kolem 6-7 tisíc úmrtí, z čehož 2–3 tisíce představují úmrtí přímo způsobená alkoholem, včetně více než 1,6 tisíce případů alkoholického onemocnění jater. Každoročně je také hlášeno kolem 13–14 tisíc hospitalizací pro diagnózy zcela způsobené alkoholem a téměř 5 % dopravních nehod je spojených s jeho přítomností (Drogy-info.cz).

Prevence a léčba: co můžeme dělat?

Prevence konzumace alkoholu se v Česku zaměřuje hlavně na děti a mládež, ale jen malá část programů cílí přímo na pití, konkrétně asi 6,8 % školních programů. Větší prostor mají témata kyberšikany či agrese. To představuje jeden z důvodů, proč odborníci dlouhodobě upozorňují, že prevence pití alkoholu je roztříštěná a chybí jí jasná strategie. 

Přesto existují účinné nástroje: Národní linka pro odvykání 800 350 000, celoroční aktivity projektu Suchej únor nebo kampaň Ženy s odvahou, která otevírá téma skrytého pití žen (Drogy-info.cz).

V oblasti léčby zůstává problémem nízké využívání krátkých intervencí u praktických lékařů – provádí je jen polovina, ačkoli patří k intervencím s vysokou efektivitou a minimálními náklady. Přitom by často stačilo otevřít jednoduchou otázku typu „Jak často pijete alkohol?“, která může odhalit rizikové pití dříve, než se rozvine závislost. 

Kromě klinických služeb hrají v Česku klíčovou roli svépomocné skupiny – především Anonymní alkoholici (AA). Podle Národní zprávy o alkoholu v ČR působí AA v 55–65 městech a má kolem 65 skupin.  Členství v AA je otevřené komukoli s touhou přestat pít — není potřeba formální diagnóza, jen ochota sdílet zkušenosti a podporovat ostatní (Drogy-info.cz). 

Dnes už existují i online setkání AA (např. česko-slovenská platforma „Zvláštní spojení“), kde se lidé mohou anonymně spojit a vzájemně podporovat.  Taková setkání mohou být zvláště užitečná pro ty, kdo se necítí komfortně na fyzických setkání, nebo pro lidi z menších měst (Anonymní alkoholici).

I přes společenskou přijatost alkoholu je důležité pamatovat, že jde o návykovou a škodlivou látku, která může mít reálný vliv na život. 

Každý může ovlivnit své riziko: informovaně se rozhodovat, sledovat vlastní limity a využívat dostupnou podporu, pokud je potřeba. Uvědomělý přístup k alkoholu je krokem k zdravějšímu životu.

Foto: Unsplash, ilustrační