V Haagu byla přijata úmluva o sjednání Mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny. Ta má v budoucnu navázat na již existující úřad Registru škod pro Ukrajinu. Cílem je nestranné prošetření vzniklých škod, ověření důkazních materiálů, vypočítání reparací a posouzení odškodnění civilního obyvatelstva. Jedná se tak o třetí mezinárodní odškodňující mechanismus ze tří. O dění informovalo Ministerstvo zahraničních věcí České Republiky.

V Haagu, dne 16. prosince, se konala diplomatická konference, která přijala úmluvu o sjednání Mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny. Komise, jejíž členové budou poskládáni ze signatářských zemí úmluvy, bude prošetřovat a následně vyhodnocovat ukrajinské požadavky na odškodnění vzniklé v důsledku ruské agrese započaté roku 2022. Komise by tak neměla mít na starosti události a s nimi spojené úhony z roku 2014. Mezi její hlavní body zájmu bude patřit dle tiskového dokumentu „agrese v rozporu s Chartou Organizace spojených národů, jakož i jakéhokoli porušení mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv Ruskou federací“ na území mezinárodně uznaných hranic Ukrajiny, do kterého spadá pevninské území, vzdušný prostor, vnitřní vody a teritoriální moře. Projednávána tak budou porušení práv fyzických a právnických osob na celém území země, včetně nově vzniklých separatistických republik Doněck a Luhansk, pokud nebude mezinárodně uznána jejich samostatnost či příslušnost k jinému státu. Fyzické a právnické osoby si poté mohou nárokovat odškodnění v souvislosti s kategorií a závažností, jak ji určuje registr škod.

„Nároky“, jak je poté definuje dokument, vycházejí ze zanesených údajů v Registru škod způsobených agresí Ruské federace proti Ukrajině (RD4U). V těch se poté jedná nejen o ztráty na majetku, ale také o odškodnění související s nuceným přesídlením, s porušením osobní nedotknutelnosti či ztrátou přístupu ke státním službám. O tyto náhrady může žádat jakákoli fyzická osoba po doložení potřebných vlastnických dokumentů, osobních identifikačních údajů a „dokumentárních důkazů týkajících se uvedených škod, ztrát nebo poškození, včetně popisu událostí, místa a času jejich vzniku a příčin těchto událostí“, jak uvádí dokument. Kompenzace se rovněž mohou domáhat právnické osoby, došlo-li ke zničení majetku, kulturního dědictví či ke kompenzaci nákladů za poskytnutí humanitární pomoci nebo odminování území. Stát Ukrajina poté může požadovat stejné kompenzace jako právnické osoby, rozšířené o škody na životním prostředí.

Rada

 O přiznání odškodnění poté rozhoduje Rada, která je volena Shromážděním. Usnesení bude vycházet primárně z konsenzu Rady či z hlasování minimálně jedné třetiny maximálního možného počtu hlasů. Nejnižší počet členů Rady může být devět a nejvyšší patnáct členů. Rada se má scházet pravidelně, z důvodu nedávného schválení však ještě není znám přesný harmonogram schůzek. Z dokumentu však vyplývá, že minimálně dvakrát ročně by měla Rada předkládat Shromáždění vyhotovené zprávy týkající se činnosti Rady. Samotného hlasování Rady se rovněž může zúčastnit Ukrajina a Ruská federace jako posluchači bez hlasovacího práva s právem přednést své stanovisko. Rada ve svých jednáních bude zohledňovat relevantní rozsudky soudů, tribunálů či jiných rozhodovacích orgánů konajících v souladu s mezinárodním právem. U orgánů činných v rozhodovacím řízení a dalších institucionalizovaných uskupení musí být zachována úplná nestrannost. V případě střetu zájmů, podléhání vládním nárokům jakéhokoli státu či v případě stranění musí být případ předložen Shromáždění k projednání. Každého člena, který poté jedná způsobem neslučitelným s mandátem Komise nebo brání jejímu fungování, může Shromáždění zbavit jeho práv a může jej vyzvat k vystoupení z Komise. Pokud člen této výzvě nevyhoví, může Shromáždění rozhodnout, že ode dne, který samo určí, přestal být členem. Rovněž může být status člena pozastaven v případě neplnění finančních závazků.

Finance

 Náklady Komise a její činnosti budou hrazeny z dobrovolných a ročně vyměřovaných příspěvků, dokud Ruská federace nepřevezme odpovědnost za své činy. Poté může Komise právní cestou požadovat vyplacení vzniklých výdajů po dobu funkce Komise pro posuzování nároků Ukrajiny. Rovněž tak škody vzniklé protiprávním jednáním Ruska vůči Ukrajině připadají Ruské federaci, nikoli Komisi. Ta není zavázána vyplácet kompenzace vyměřené justičním výborem. Samotné vyplácení poté bude vycházet z později určeného fondu, který by měl být vyhotoven jako třetí odškodňující mechanismus.

Členství Ruské federace

 Sama Ruská federace smí žádat o členství v Komisi. Musí však přistoupit na závazky úmluvy a vydat veřejné prohlášení, které bude splňovat následující body. Ruská federace přijímá svou odpovědnost za vzniklé ztráty a způsobené újmy, způsobené svými mezinárodně protiprávními činy vůči Ukrajině. Zahrnuto je také všeobecné porušování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva. Porušení se týká území mezinárodně uznaných hranic Ukrajiny a výlučné ekonomické zóny Ukrajiny. Pro své členství rovněž musí souhlasit s vyplácením odškodného v souladu s usnesením Komise a vyrovnáním nákladů na chod a funkci Komise. Ruská federace však může kdykoli využít své možné účasti jako pozorovatel. O tu si musí zažádat a vyčkat na rozhodnutí Shromáždění. V případě maření výkonu Komise jí však může být tento nárok odepřen.