Tak jako každoročně, i tento rok udělí prezident ke Dni vzniku samostatného Československého státu vyznamená vybrané kandidáty státním vyznamenáním. Ceremoniál se bude tradičně konat ve Vladislavském sále na Pražském hradě. Vyznamenání by od prezidenta Petra Pavla mělo obdržet 48 lidí, přesný počet však bude znám až po udělování. Prezident se totiž může rozhodnout někomu vyznamenání neudělit, nebo naopak udělit i bez předchozí nominace. Pozvaných je na 2000 lidí z různých institucí, načež samotný sál jich pojme 650. 

 

V letošním roce se uskuteční už třetí udělování národních ocenění prezidentem Petrem Pavlem. I když je nominovaných více než předchozích letech, oceněných by mělo být 48, což je nejméně za vládu Petra Pavla. Minulé roky bylo oceněno 56 osobností v roce 2024 a 62 v roce 2023. Svůj podíl na tom mohou nést také každoroční kontroverze kolem nominovaných a vyznamenaných, jak tomu bylo například u bývalého ředitele České televize Petra Dvořáka v minulém roce. Petr Pavel poté tehdy naznačil, že v dalším roce bude dbát při udílení ocenění větší důraz na společnost, kulturu a vědecké prostředí. K nižšímu počtu se pro Český rozhlas vyjádřil také Milan Vašina, který k situaci řekl: "Pořád je to daleko více, než bylo u bývalých prezidentů,“ dále také dodal, že i když bylo tento rok nominováno více než 600 lidí, Hrad se shodl jen na 48.

I když je tedy počet oceněných v tříletém časovém horizontu nejnižší, Pavlovi předchůdci obvykle oceňovali mnohem méně. Jejich nejvyšší čísla jsou tak hodně podobná letošnímu nejnižšímu výsledku. Výjimkou zůstává pouze Václav Havel, který jich za svou vládu učinil nejvíce. Jeho nástupce Václav Klaus pak nejméně, v průměru asi 28 jedinců. Lišili se také vyznamenaní, a kupříkladu Miloš Zeman jich nejvíce vyznamenal ze soukromého podnikatelského sektoru.

Druhy vyznamenání 

Dříve, než se dostaneme k nominovaným na vyznamenání, pojďme si přiblížit druhy státního vyznamenání.

Hlavním rozdílem jsou řády a medaile. Řády bývají obvykle propůjčovány, nikoliv udělovány, občanům České republiky. Po smrti držitele řádu je pak vracen Kanceláři prezidenta republiky. Jedná-li se však o příslušníka cizího státu, řád je ponechán pozůstalým.

Řády jsou dva. Bílého lva a Tomáše Garrigua Masaryka.

Řád Bílého lva: Nejvyšší státní vyznamenání České republiky, které se uděluje za mimořádné a vynikající zásluhy státu a má variantu vojenskou a občanskou. obě varianty jsou děleny do několika dalších tříd.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka: Je druhým nejvyšším státním vyznamenáním, které může prezident udělit. Vyznamenaný tímto řádem se pak zasloužil o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv. Sám je pak dělen do dalších tříd.

Dále jsou poté medaile. Ty jsou udělovány, nikoli propůjčovány. Po smrti držitele tedy zůstávají pozůstalým.

Udělovanými medailemi prezidentem české republiky jsou pak za hrdinství a zásluhy.

Medaile Za Hrdinství: Je udělována lidem, kteří s nasazením vlastního života zachránili život někomu jinému nebo chránili značné materiální hodnoty.

Medaile Za zásluhy: Je dělena do tří stupňů a uděluje se těm, kteří se zasloužili o stát nebo územní samosprávný celek v různých oblastech.

U medailí Za zásluhy bude v tomto roce poprvé přesnější a podrobnější rozdělení kategorií. Vedoucí Kanceláře prezidenta pro Český rozhlas přiblížil kategorizaci následovně: „V minulosti bylo jen pár kategorií a to, co lidé udělali, se nedalo přesně rozkategorizovat. Dnes tu možnost máme, za což jsem rád. Znamená to, že ocenění mohou mít větší zpřesnění, za co tu medaili opravdu dostali.“

Nominovaní

Zkusme si před samotnými nominovanými přiblížit, jak vůbec taková nominace vypadá. Nominovat jednotlivce může nejen Poslanecká sněmovna, Senát a vláda ale také sám občan, skupina občanů nebo organizace. Výjimkou pak zůstává ještě sám prezident. Ten může udělit ze své pravomoci vyznamenání i bez předchozí nominace a hlasování. Hlasování se týká právě vládních institucí. Kupříkladu v Poslanecké sněmovně strany a hnutí navrhnou své kandidáty, o kterých se poté hlasuje. Dokonce i občan sám může navrhnout buď to sebe nebo někoho, o kom se domnívá, že by měl obdržet státní vyznamenání, musí však udat pádný důvod a vyplnit formulář. Stejný postup pak platí pro organizace. Pokud byste o někom věděli, může svůj návrh pro další rok zaslat přes stránky Pražského hradu.

Přejděme nyní už k nominovaným. Těch je pro dnešní rok okolo 600 z různých oblastí. Mezi nimi jsou věda, rozvoj, zásluhy, hrdinství a mnoho dalších. Poslanecká sněmovna kupříkladu vybrala ze 150 kandidátů 138. Mezi nominovanými z kultury jsou kupříkladu spisovatel Milan Kundera (in memoriam), nebo třeba hudebník a moderátor Marek Eben. Z politiky jsou to pak bývalí ministr zahraničí Jiří Dienstbier a obrany Luboš Dobrovský. Z techniky vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Medicíny lékař Tomáš Šebek a psychiatr Radkin Honzák. V neposlední řadě je nominovaným také dobrovolník a zakladatel Projektu Phoenix Martin „Taylor“ Krejčí. Ten padl na Ukrajině a bude mu uděleno vyznamenání in memoriam (posmrtně). 

Senát pak schválil všech 87 nominací, a dokonce se objevili čtyři nominovaní na nejvyšší vyznamenání, a to Řád bílého lva. Těmi mají být čtyři zesnulí veteráni a bude jim tak vyznamenání uděleno in memoriam (posmrtně). Pro řád Tomáše Garrigua Masaryka nominoval Senát kupříkladu někdejší první dámu Alici Masarykovou a režisérku Věru Plívovou-Šimkovou in memoriam a Zlatu Adamovskou společně se spisovatelem Jáchymem Topolem.

Nominovaných je samozřejmě mnohem víc a seznam těch, kteří nakonec vyznamenání obdrží, zveřejní Hrad až po slavnostním ceremoniálu.