Sněmovní mediální výbor zrušil svá předchozí ustanovení z konce dubna. Mezi zrušenými body je také výzva ministru kultury Otu Klempířovi o stažení návrhu o financování médií veřejné služby. Koaliční politici tak dosáhli svého slibu z předchozího zasedání, že usnesení zvolená v nepoměru vládních a opozičních poslanců budou revokována. K situaci se vyjádřila pouze opozice.

Koncem minulého měsíce se povedlo prosadit významný krok v ostře sledovaném dění kolem médií veřejné služby. Opozice tehdy díky absenci tří vládních politiků dosáhla převahy v hlasování výboru sedm ku šesti. Opozice tak měla dominantní postavení ve všech hlasováních toho dne a prosadila kritické návrhy, které by za běžného hlasování nejspíš neprošly. Hlavním bodem, který byl odhlasován, poté byla výzva ministru kultury, Otu Klempířovi (Motoristé), ke stažení z připomínkového řízení návrhu zákona o médiích veřejné služby. Klempíř však výzvu nevyslyšel a připomínkové řízení k návrhu zákona skončí v pátek. Mezi další body, které toho dne byly schváleny, patřilo vyvození osobní odpovědnosti radních za odvolání dozorčí rady v roce 2020, prošetření nahrávky zachycující konverzaci radních o braní úplatků a vznik pracovní skupiny, která měla řešit otázky ohledně médií veřejné služby. Více jsme vás o této události informovali dříve zde.

S výsledky tehdejšího zasedání Sněmovního mediálního výboru, které se konalo v prostorech Českého rozhlasu, nesouhlasili koaliční politici. Ti už v průběhu jednání před hlasováním upozorňovali na fakt, že chybí tři z jejich řad, a hlasování označili za neseriózní. Rovněž také upozornili, že budou-li usnesení schválena, svolá koaliční část výboru mimořádné zasedání, kde je opětovně revokuje. „Pokud návrh usnesení nestáhnete, potkáme se tu zřejmě na mimořádné schůzi výboru, kterou můžeme svolat. Takové usnesení by se revokovalo. Proto říkám, odpusťme si to, zařaďme to jako standardní bod, nepřekvapujme se,“ uvedl tehdy Tomáš Helebrant (ANO).

Svých slov koaliční poslanci dostáli a na dnešním jednání výboru všechna dřívější usnesení zrušili. Nový bod ke zrušení dřívějších usnesení prosadila koalice podle návrhu místopředsedy výboru Ondřeje Babky (ANO). Podnětem pro zrušení předchozích kroků mělo být, zda výbor přijal pětici usnesení procesně správně, když o nich poslanci hlasovali v bodě s názvem různé. Nikoliv tedy kvůli absenci koaličních politiků na jednání a hlasování. Stejného postupu však využili rovněž koaliční poslanci, když na dnešním jednání nezařadili zrušení předchozích usnesení jako standardní bod, ale rovněž pod hlavičkou „různé“.

Bod týkající se zrušení předchozích usnesení byl tedy v harmonogramu ukotven jako osmý, který definoval všechny další body, a při schvalování programu byl skryt pod hlavičkou „různé“, díky čemuž nebyl znám. Mezi řádně uvedenými body poté byly závěrečné vyúčtování za rok 2025, výroční zpráva Rady pro rozhlasové a televizní vysílání za rok 2025, Digitální odolnost dětí a mladistvých, digitální odolnost dětí a mladistvých, výběr kandidátů na volbu 1 člena Rady Českého rozhlasu, různé a návrh termínu a pořadu 10. schůze.

Zrušení předchozích usnesení se dnes naplnilo především díky takřka stoprocentní prezenci poslanců. Z jednání se omluvil pouze jeden člen výboru, a tedy poslanec Matěj Hlavatý (STAN). Devíti ku šesti tak vládní zákonodárci ve složení ANO, SPD a Motoristé přehlasovali opoziční menšinu ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Výsledkem bylo zrušení všech pěti projednaných bodů z konce dubna, včetně tří zmíněných.

Důsledkem rušení usnesení také zanikla pracovní skupina, která měla řešit otázky týkající se médií veřejné služby. Ta měla spadat pod Sněmovní mediální výbor a vést ji měla Andrea Hoffmanová (Piráti). I při své krátké existenci však skupina stihla rovněž vyzvat ministra kultury Otu Klempíře ke stažení návrhu. Další dění poté ovlivní zrušení prošetření nahrávky, která má zachycovat radní České televize Romana Bradáče a Pavla Matochu, jak se baví o úplatcích. Součástí šetření totiž mělo být pozastavení výběrového řízení na nové radní ČT, dokud nebude kauza řádně prošetřena, a rovněž posudek, zda se ho dále mohou účastnit Roman Bradáč a Pavel Matocha. Podle obou obviněných se má jednat pouze o kampaň s cílem ovlivnit a případně zastavit současnou volbu šesti členů Rady ČT.

Vytvořeno pomocí AI

Reakce na revokaci

K rušení předchozích usnesení se vyjádřila řada politiků, především pak těch opozičních. „Nezávislá veřejnoprávní média jsou jednou z posledních pojistek demokracie. Právě proto se je Babišova koalice snaží dostat pod větší politickou kontrolu. Piráti požádají Evropskou komisi, aby posoudila soulad návrhu ministra Klempíře s Evropským aktem o svobodě médií,“ uvedl kupříkladu Zdeněk Hřib (Piráti) na sociální síti X.

Samotné zasedání výboru poté přiblížila Lucie Bartošová (ODS). „Právě jednáme na mediálním výboru a vládní většina hlasováním vyřadila bod ‚různé‘, abychom my jako opozice nemohli otevřít vlastní témata. To samo o sobě působí buď jako odplata, nebo strach z nepohodlné debaty,“ uvedla rovněž na sociální síti X.

Zrušení vyvolalo reakce také mimo zmocněnecká a poslanecká křesla. Nedlouho po zveřejnění výsledku jednání se k situaci vyjádřil občanský spolek Milion chvilek pro demokracii, který se na sociálních sítích ostře opřel do vlády Andreje Babiše. „Tohle je zásadní. Vláda chce zbastlený a destruktivní mediální zákon protlačit na sílu. Nehledě na legislativní správnost, nehledě na názory mediálních expertů, nehledě na management a zaměstnance médií veřejné služby,“ uvedl spolek na sociální síti Instagram. Příspěvek poté připojil ke své pozvánce na protestní akci.

Vládní politici se poté k situaci nevyjadřovali. Ministr kultury Oto Klempíř kupříkladu pouze sdílel bez dalšího popisu článek iDNES, rozebírající dnešní zasedání výboru na sociální síti X. Další vládní politici neuvedli nic.

Vládní návrh

Vládní návrh na změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) je legislativní návrh, jehož cílem je upravit systém financování médií veřejné služby v České republice. Návrh zpravidla spočívá ve změně nebo zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení jiným modelem financování, nejčastěji prostřednictvím státního rozpočtu nebo jiné zákonem stanovené formy veřejného financování. Součástí návrhu bývá také úprava pravidel kontroly hospodaření, stanovení výše příspěvků a mechanismů zajišťujících nezávislost médií veřejné služby na politické moci.