Rozdílné pohledy na další vývoj války na Ukrajině rozdělují českou veřejnost. Zatímco část lidí věří, že konflikt zůstane omezený na současné bojiště, výrazně více Čechů připouští možnost jeho dalšího rozšíření. Postoj se přitom výrazně liší podle politických preferencí. Největší nervozitu pociťují voliči opozičních stran. Podle průzkumu agentury NMS jsou výjimkou podporovatelé SPD, kteří jako jediní častěji možnost širšího konfliktu odmítají.
Ruská invaze na Ukrajinu trvá už několik let a její důsledky dávno překročily hranice samotného bojiště. V Evropě se mezitím stále hlasitěji debatuje o tom, jak zabránit tomu, aby se válka dostala do přímého střetu Ruska se státy NATO. Společnost se čím dál více rozděluje v názorech, zda by rusko-ukrajinský konflikt mohl přerůst v rozšířenější boj v Evropě. Někteří tvrdí, že válka nepřekročí hranice Ruska a Ukrajiny, jiní se eskalace konfliktu značně obávají.
Voliči SPD se eskalace neobávají
Nejnovější výzkum Masarykovy univerzity v Brně udává, že se rozšíření konfliktu nejvíce obávají voliči stran Piráti, STAN a Spolu. Podle portálu Novinky.cz se negativního vývoje obává u každé strany sedm z deseti voličů. Ze stran voličů Motoristé sobě a Hnutí ANO má strach pět z deseti lidí, tedy zhruba polovina. Naopak jedinou stranou, u níž převažuje názor, že se konflikt na jiná území rozšiřovat nebude, je podle výzkumu hnutí SPD v čele s předsedou Tomiem Okamurou. Výzkum uvádí, že téměř 49 procent voličů této strany se eskalac války neobává, strach vyjádřilo pouze 35 procent lidí.
„U SPD je Rusko dlouhodobě vykreslováno jako méně bezprostřední hrozba. Strana naopak zdůrazňuje riziko, že pomoc Ukrajině zatáhne Česko do války. Vyšší výdaje na obranu, další dodávky zbraní či větší zapojení NATO proto její voliči nemusí vnímat jako posílení bezpečnosti, ale jako přibližování konfliktu,“ konstatoval pro Novinky expert Otto Eibl z Masarykovy univerzity.
Eibl zároveň upozorňuje, že pohled voličů SPD na válku souvisí také s dlouhodobým směřováním strany. Její představitelé opakovaně zpochybňují rozsah podpory Ukrajiny a zdůrazňují především rizika, která podle nich může další vojenská pomoc přinést České republice. Oproti předchozí vládě je současný přístup SPD k podpoře Ukrajiny výrazně zdrženlivější. „Není proto překvapivé, že její voliči vnímají samotnou ruskou hrozbu jinak,“ dodal Eibl.
Rusko jako hrozba
Rozdíly mezi českými voliči se neprojevují jen v pohledu na samotnou válku, ale také v tom, co považují za největší bezpečnostní riziko a jakou roli by v něm mělo hrát Česko. Průzkum serveru CVVM z března roku 2025 ukázal, že Rusko vnímá jako skutečnou bezpečnostní hrozbu 63 procent Čechů. Současně ale část veřejnosti nesouhlasí s rozsahem české podpory Ukrajiny. Celkem 34 procent lidí loni uvedlo, že by pomoc měla být menší než dosud.
Rozdílné představy o tom, jak Česko nejlépe ochránit, se odrážejí i v názorech na NATO a vojenskou pomoc Ukrajině. Pro část společnosti je posilování obrany a podpora napadené země cestou, jak odradit Rusko od dalšího postupu. Jiní se obávají, že intenzivnější zapojení západních zemí může vést k přímému střetu s Moskvou. Podle CVVM přitom v březnu 2025 podporovalo členství Česka v NATO 76 procent lidí, téměř dvě třetiny respondentů ale pochybovaly, zda by se země dokázala v případě ohrožení ubránit.
Zůstat v NATU, nebo ne?
Pro část českých voličů představuje bezpečí především pevné zakotvení země v západních strukturách. U podporovatelů Spolu, STAN a Pirátů se proto podpora NATO, spolupráce s evropskými spojenci a pomoc Ukrajině přirozeně propojují s představou, že právě tím lze ruskému vlivu čelit. Nejde přitom o okrajový pohled. Podle CVVM považovalo v březnu 2025 členství České republiky v NATO za správné 76 procent lidí a 79 procent respondentů označilo tuto alianci za potřebnou.
Právě proto může změna dosavadního kurzu vyvolávat u této části veřejnosti nejistotu. V listopadu 2025 už jen 14 procent Čechů chtělo, aby vláda podporovala Ukrajinu více než dosud, přesto 54 procent dál podporovalo poskytování vojenského vybavení. Samotnou válku navíc 69 procent lidí vnímalo jako hrozbu pro bezpečnost České republiky. Pro voliče, kteří považují pevné ukotvení Česka na Západě za jednu ze základních bezpečnostních pojistek, ale podle tohoto zdroje může být změna tohoto směru zdrojem nejistoty. „Tito voliči se proto nemusejí obávat nějakého bezprostřednějšího nebezpečí. Spíše mohou mít pocit, že pojistky, které před tímto nebezpečím chrání, už nejsou tak samozřejmé jako dříve,“ dodal odborník.
Rozkoly ohledně vojenské podpory
Zajímavý rozdíl se ukazuje také u voličů ANO. Obavy z toho, že by se válka mohla rozšířit mimo Ukrajinu, u nich nemusí automaticky znamenat podporu vyšších výdajů na obranu. Bezpečnost totiž mohou vnímat spíše jako otázku toho, jak zabránit přímému zatažení Česka do konfliktu, než jako potřebu výrazně posilovat vojenské kapacity. Podobné rozložení postojů naznačují i další průzkumy. Podle CVVM považovaly v březnu 2025 dvě třetiny Čechů válku na Ukrajině za hrozbu pro bezpečnost České republiky, současně ale 47 procent lidí souhlasilo s kroky tehdejší vlády na podporu Ukrajiny.
Pohled veřejnosti na samotné obranné výdaje se navíc v poslední době mění. Ještě v roce 2025 si 39 procent lidí myslelo, že peníze vynakládané na obranu představují zbytečnou zátěž pro státní rozpočet. V lednu 2026 ale tento názor zastávalo už jen 29 procent respondentů a 65 procent s ním nesouhlasilo. Přesto více než polovina Čechů stále pochybuje, zda by se země v případě skutečného ohrožení dokázala sama ubránit.
Rozpor mezi obavou z války a názorem na vojenskou pomoc je patrný i u celé společnosti. Výzkum agentury STEM z počátku roku 2025 ukázal, že téměř polovina Čechů považuje českou vojenskou pomoc Ukrajině za příliš vysokou, přestože většina veřejnosti chce pro Ukrajinu především bezpečnostní záruky a co nejrychlejší ukončení bojů. V případě voličů ANO tak může jít spíše o představu, že nejlepší cestou k vlastní bezpečnosti je držet českou armádu připravenou, ale současně se vyhnout krokům, které by podle nich mohly konflikt dál rozšiřovat.
Starost o financování
U voličů ANO tak podle politologa Eibla nemusí jít o odmítání samotné ruské hrozby. Důležitější podle něj může být otázka, kam mají směřovat peníze ze státního rozpočtu. Hnutí ANO dlouhodobě staví do popředí témata, která lidé řeší bezprostředně doma, například důchody, zdravotnictví nebo fungování veřejných služeb. „Jejich postoj proto nemusí znamenat, že Rusko nepovažují za hrozbu, ale spíše že na obranu už podle nich Česko dává dost a další peníze potřebuje doma. Mohou se tedy obávat eskalace války a přesto odmítat další zvyšování obranných výdajů,“ uvedl pro Novinky.cz expert Otto Eibl.
Ve srovnání s loňskem se navíc zdá, že strach z dalšího rozšíření války mezi Čechy poněkud polevuje. Průzkum pro neziskovou organizaci Paměť národa z roku 2024 ukázal obavy z eskalace u přibližně dvou třetin lidí. Podíl těch, kteří naopak žádné výraznější obavy nepociťují, se od té doby podle stejného šetření zvýšil z pěti na deset procent.
Náhledová fotografie: Pexels
