Dnešním dnem si připomínáme jedny z nejvýznamnějších dnů naší republiky. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Svátky, které než k oslavám, vybízejí k uvědomění a pietním událostem. Zároveň tento den předává nadčasové poselství.

Dnes je 17. listopadu. Den dvou událostí, za které se zasloužilo studenstvo a dalo republice takovou podobu, jakou známe dnes. Obě události spojuje národní uvědomění, symbolizuje odpor vůči autoritářským režimům a pokusům vládnout tehdejším Československým zemím tvrdou diktaturou. Tímto dnem si tak připomínáme, že svoboda není samozřejmost a cesta k ní může být trnitá.

Prvním významný sedmnáctý listopad nastal roku 1939. V noci z 16. na 17. listopadu se uskutečnilo uzavření vysokých škol nacistickým režimem jako reakce na demonstrace z října téhož roku. Druhým významným listopadem je pak ten z roku 1989. Tento 17. listopad započal jako klidná připomínka 50. výročí nacistických represí v zemi a odkazoval na listopad 1939. Pietní den však následně přerostl v protestní akci proti komunistickému režimu. Ten ji nechal násilně rozpustit a potlačit, historie se tak opakovala.

Mezinárodní den studentstva

Den, který formovaly nešťastné události z dob Protektorátu Čech a Moravy a položil základy pro další demokratická hnutí. Hluboké úcty a významnosti však nenabývá pouze v naší zemi, odkud pochází, ale také v zahraničí. Plošně sice není vnímán jako státní svátek, ale pozornosti se mu napříč státy dostává v podobě připomínek a pietních akcí, zejména pak na univerzitních půdách. Mezi těmito zeměmi jsou kupříkladu Slovensko, Bulharsko, Polsko, Litva či Rakousko. V těchto státech se 17. listopadu na vysokých školách konají workshopy, rozhovory jak se studenty, tak významnými osobnostmi, a vzpomínkové akce na události z roku 1939 v Československu, skrze které se snaží organizátoři vštěpovat myšlenku jednoty a síly v boji za demokracii. Rovněž je tento den hlasem studentů z dob minulých i současných. V České republice je 17. listopad spojován nejčastěji s událostmi z roku 1989. K oslavám začátku sametové revoluce se však v roce 2019, po téměř dvaceti letech, opět přidružily oslavy studenstva. Novela tak dala vzniknout dnešní podobě svátku "Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva". Oba významné milníky tak dnešní den zaštiťuje.

Praha 1939

Samotný Mezinárodní den studentstva pak v sobě nese události z delšího časového období. Když 28. října 1939, v den zakázaného 21. výročí vzniku samostatné Československé republiky, vešli lidé do ulic Prahy, netušili, v co jejich konání toho dne přeroste. Demonstrativně chtěli oslavit vznik Československa a tím tak projevit svou nespokojenost vůči německému útlaku v zemi. Jedna z demonstrací však skončila tragicky. Když skupina demonstrantů postupovala z Vodičkovy ulice směrem na Karlovo náměstí, německá policie jim zabránila v cestě a nutila skupinu demonstrantů ustupovat v čele před sebou. Okolo 18:25 na křižovatce ulic Žitná a Ve Smečkách se z řad říšské policie a jednotek SS (Schutzstaffel, Ochranný oddíl) ozvaly výstřely a zbloudilé kulky zasáhly dva mladíky. Těmi byli pekařský dělník Václav Sedláček (22) a student Lékařské fakulty Karlovy univerzity Jan Opletal (24). Oba svým zraněním podlehli a následný pohřeb Jana Opletala, který se konal 15. listopadu, přerostl v další protinacistickou demonstraci.

Uctění památky Jana Opletala v Praze na Albertově se účastnily na tisíce studentů a rodina poté byla nucena i s rakví narychlo odjet do Lhoty, kde se měl konat pohřeb. Společně s rodinou se pohřbu účastnili Janovi nejbližší přátelé a vše probíhalo pod přísným dohledem gestapa. Když se poté studenti vrátili do Prahy, byli okamžitě zatčeni. Hned následujícího dne, 16. listopadu, se konala v Berlíně schůze hlavních představitelů Třetí říše za přítomnosti Adolfa Hitlera. Zde bylo usneseno, že ještě téhož dne se v českých zemích uzavře většina vysokých škol na dobu tří let a bylo nařízeno hromadné zatýkání studentů společně s pedagogickým sborem. Krátce před půlnocí na 17. listopadu tak německá armáda a policie obsadily koleje v Praze, Příbrami a Brně. Zatčené poté gestapo převezlo do ruzyňských kasáren. Zde bylo popraveno 8 představitelů vysokoškolských spolků a, jak se gestapo domnívalo, hlavních strůjců studentského odporu. Ti, co se vyhnuli přímé smrti, nechala Třetí říše deportovat do koncentračních táborů. Většina studentů se pak zpět vrátila mezi roky 1942 až 1943, třicet pět z nich však už nikdy neopustilo brány Sachsenhausenu.

Na základě událostí z 16. a 17. listopadu se za podpory české exilové vlády sešla roku 1941 obnovená Mezinárodní studentská rada. Bylo na ní přítomno 26 delegátů z různých zemí a při příležitosti druhého výročí 17. listopadu byl vyhlášen první Mezinárodní den studentstva v Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu. Tento den měl sloužit jako připomínka masakru na českých vysokoškolácích a represí, které studentům znemožňovaly studovat. Rovněž měl tento den sloužit k projevení studentského hlasu. Na 17. listopad 1939 poté navázaly protesty z roku 1989, které započaly Sametovou revoluci.

Vnímání studentů

V návaznosti na Mezinárodní den studentů jsme se zeptali právě jich. Co pro ně znamená být studentem a jak vnímají odkaz svých předchůdců?

Radana (Univerzita Paleckého Olomouc)-Pro mě osobně je 17. listopad připomínkou toho, že svoboda není samozřejmost. A taky si uvědomuju, že být studentem není jen o učení se na zkoušky, ale je to období, kdy má člověk možnost ptát se, dělat chyby a zjistit, kým vlastně je. A právě díky lidem před námi máme tuhle možnost říkat svoje názory nahlas a nebát se, že za to budeme potrestáni.

Jakub (Univerzita Paleckého Olomouc)-V naší historii studenstvo bylo a vždy bude hlasem revolty a změny. Hlasem, který se nebál stát si za svým názorem a jít pro něj do ulic. Ať 17. listopad, či aktuální "Sametová křídová revoluce" na Slovensku poukazuje, že studenti dokáží svůj názor vyjevit pokojně a kultivovaně oproti opozici, jenž manipuluje a zasévá nenávist.

Vojta (Technická univerzita Ostrava)-Být studentem pro mě znamená mezikrok mezi dítětem a bytím úplně dospělý a zodpovědný sám za sebe, jsem sice dospělý, ale nemám ještě takové povinnosti, jako moji starší vrstevníci, což mi trochu vyhovuje, nicméně to s sebou nese určité závazky.

Jakub (Technická univerzita Ostrava)-Ten den vnímám jako oběť našich předchůdců, díky kterým můžeme volně studovat, ať jsme kdokoliv.

Theodor-(Mendelova univerzita v Brně)-Být studentem pro mě znamená připravovat se na nějakou budoucí profesi, kterou bych chtěl ideálně dělat, s tím, že teď obětuju plat za práci, kterou bych mohl dělat místo studia. Ohledně svých předchůdců kteří bojovali za vzdělání toho moc neřeknu, ale udělali rozhodně skvělou věc a bůhví jak by to bylo bez nich a jejich činů dneska vypadalo.

Lucie (Univerzita Karlova)-Pro mě je 17. listopad připomínkou, že svoboda není samozřejmost, a že právě uvědomělí a vzdělaní lidé bývají největší překážkou pro ty, kteří by ji rádi oslabili. Bolí mě vidět, jak dnes mizí ideály lásky a pomoci slabším. Dnes nám 17. listopad ale ukazuje především to, jak ze strachu začínáme ohýbat záda tam, kde lidé v minulosti stáli pevně, a jak snadno jsme schopni sobecky a bezohledně vyměnit svobodu a morální principy za vlastní pohodlí.