Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se blíží vražedným tempem, a tak vrcholí i absolutní nasazení politiků zlákat voliče na svou stranu. Spousta z voličů se totiž rozhoduje až na poslední chvíli. Pokud je tohle Váš případ nebo pokud Vás prostě jen zajímá, co je pro strany a hnutí, které s největší pravděpodobností budou součástí příští sněmovny, prioritní, čtěte dál! V tomto článku se podíváme na stranu, která podle posledního průzkumu agentury Kantar pro ČT bojuje o čtvrté místo – Pirátskou stranu.
Pokud byste Piráty neznali…
V roce 2009 došlo k odsouzení provozovatelů švédské internetové stránky The Pirate Bay, což vyvolalo diskuzi o podobě autorského práva. Požadavky na jeho reformu a odpor proti omezování základních občanských práv vlivnými skupinami vyvolaly po celém světě vznik pirátských stran – za těchto okolností vznikla i Česká pirátská strana. Postupem času se k digitálním tématům přidala široká škála témat a Pirátská strana se stala stranou celostátního formátu. Oni sami se definují jako strana liberálního středu, ačkoliv jsou většinou spojováni s levicí. Do sněmovních voleb v roce 2021 kandidovali v koalici s hnutím STAN. Koalice získala 15,62 % hlasů, preferenční hlasy však způsobily, že Piráti získali pouze 4 mandáty. V čele strany je nyní Zdeněk Hřib. V letošních volbách kandidují ve spolupráci se Zelenými.
S čím jdou letos do sněmovny?
Piráti v rámci jejich volebního hesla „Nakopneme to!“ přicházejí s pěti základními pilíři jejich programu: „nakopneme podporu rodin snížením daní“, „nakopneme dostupnější bydlení“, „nakopneme boj s korupcí“, „nakopneme modernizaci státu“ a „nakopneme bezpečné Česko v silné Evropě“.
„Nakopneme podporu rodin snížením daní“
Prvním pilířem pirátského programu je podpora rodin. Konkrétně slibují, že po zavedení jimi navrhovaných změn vzrostou příjmy 90 % z nich. Hlavním nástrojem by pak měla být daňová politika – lidem s nízkými a středními příjmy by mělo pomoct zvýšení slevy na poplatníka a daňových bonusů na děti, naopak u nežádoucích typů spotřeby by se daň zvýšila. U základních potravin, hygienických a kojeneckých potřeb chtějí Piráti snížit DPH. Minimální mzda by do roku 2029 měla vzrůst na 29 000 Kč, což by oproti aktuální výši minimální mzdy znamenalo nárůst o 8 200 Kč. Na tyto výdaje chtějí Piráti získat finance například prostřednictvím snížení dotací, protikorupční politikou nebo například výběrem daní u velkých firem.
Jako viníky mnoha problémů vidí Piráti kartely, korupci, byrokracii, dotační politiku a pomalé soudy. Proti těmto „hydrám“ hodlají zakročit spuštěním jejich plánu Republika v pohybu, který pokrývá řadu ekonomických témat od opatření na trhu práce až po budování české značky v zahraničí. V souvislosti s kartely by pak měla být provedena také reforma Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
S podporou rodin ale souvisí také řada jiných problémů, jako je například nedostatek míst pro děti ve školkách. Podle Pirátů by nově měly obce garantovat místo pro děti již od dvou let namísto nynějších tří. Zároveň chce strana stabilní valorizaci rodičovského příspěvku a podporu částečných úvazků pro ty, kteří se zrovna starají o dítě či nemohoucího rodinného příslušníka. V programu je jasně deklarována ambice dovést manželství stejnopohlavních párů k rovným právům.
„Nakopneme dostupnější bydlení“
Krize bydlení je jistě jedno z největších témat těchto voleb, a tak je i mnoha stranami prezentováno, nikomu se ovšem s tímto tématem nepovedlo natolik mediálně spojit jako Pirátům. Právě oni tvrdí, že se jim za následující volební období podaří postavit 200 000 nových domovů. Dít by se tak mělo například na okrajích měst, v prolukách nebo v brownfieldech. Brownfield je nemovitost (či pozemek), která již neplní svůj účel, je naprosto minimálně využívána, a tak chátrá. Jen v Brně je takovýchto lokalit podle informací webu data.Brno 107, přičemž dohromady by zabíraly 292 brněnských náměstí Svobody.
Dopomoct by měly i tzv. akcelerační zóny, tedy zóny, ve kterých by mělo být umožněno stavět výrazně rychleji. Akcelerační zóny už v ČR byly vládou schváleny v souvislosti s výstavbou obnovitelných zdrojů. Podpořit chtějí Piráti také obecní bydlení a to zvýšením podílu obcí z DPH na nové byty. Velkým problémem jsou podle Pirátů regulace, zrušením těch zbytečných slibují zlevnění výstavby až o 1 milion Kč.
I v oblasti bydlení mají Piráti jejich oblíbenou „hydru“, proti které hodlají zakročit, a tou jsou tzv. spekulanti, tedy ti, kteří s byty obchodují pro zisk, nikoliv s cílem se v nich zabydlet. Podle odhadu Ministerstva pro místní rozvoj z konce roku 2023 by se v Česku mělo nacházet asi 577 000 dlouhodobě neobydlených bytů. To samozřejmě neznamená, že jsou všechny tyto byty investiční nebo že by investiční byty byly jediným problémem – například během posledního sčítání lidu vyšlo najevo, že prázdných obecních bytů je téměř 13 000.
„Nakopneme boj s korupcí“
O korupci již byla řeč, pro Piráty, kteří se dlouhodobě prezentují jako jediná politická strana bez korupčních kauz, je ale natolik zásadním tématem, že jí věnují celý jeden pilíř. Podle Pirátů korupce podkopává důvěru občanů ve stát, proto by proti ní měly být podniknuty určité kroky – od zavedení funkčních období a výběrových řízení u ředitelů nemocnic až po zpřísnění podmínek pro velké korporace a holdingy.
V poslední době se předmětem diskuzí stala také potřeba (či nadbytečnost) veřejnoprávních médií. Piráti se jednoznačně staví za nezávislá veřejnoprávní média a navrhují, že by jejich hospodaření mělo být hlídáno NKÚ.
„Nakopneme modernizaci státu“
Asi málokterá strana dnes řekne, že Vám přeje chaotické běhání od fronty na jednom úřadu k frontě na úřadu jiném. Téma zefektivnění státních služeb se letos dostalo do programů všech větších politických stran a hnutí. Základem je podle Pirátů školství, od jehož kvality se pochopitelně odvíjí řada věcí. Strana odmítá školné, naopak by studentům chtěla zajistit výhodnější půjčky. Talenty a vystudované odborníky by pak chtěli zlákat do státních pozic prostřednictvím změn v odměňování a náboru.
Jedním z dlouhodobějších témat Pirátů je efektivita Poslanecké sněmovny a snaha zamezit obstrukcím, které brzdí projednávání zákonů a tedy plnění její základní úlohy. Poslanecký klub Pirátů již dříve přinesl návrh na změny v jednacím řádu sněmovny, provedení těchto změn je však zatím v nedohlednu.
Součástí pirátského plánu na modernizaci státu je také přechod k ekologickým technologiím. Ačkoliv jsou pro revizi některých částí Green Dealu, o zelené transformaci mluví jako o příležitosti pro české podnikatele. Poukazují také na opatření umožňující vrátit část peněz z emisních povolenek zpět lidem.
„Nakopneme bezpečné Česko v silné Evropě“
V oblasti bezpečnosti Piráti především kladou důraz na nutnost odsoudit porušování zásad mezinárodního práva a lidskosti, posílit evropskou obranu a jako stát vynaložit alespoň 3,5 % HDP na obranu do roku 2027. Jako hrozbu vnímají i kybernetické útoky a dezinformace, proti kterým hodlají bojovat skrze technologie, ale i skrze mediální gramotnost a vzdělávání.
„Letos Piráti“?
Program Pirátů, ačkoliv není ani tak dlouhý, obsahuje několik konkrétních řešení. V části s podrobným programem je vždy u každého bodu uvedeno, kde v daném tématu Piráti vidí problém a co by pro jeho vyřešení chtěli udělat. Tato nejdelší část programu ale není nijak rozdělena do kapitol, což trochu znesnadňuje orientaci. K programu je připojena také jejich povolební strategie, kde nastiňují, jak budou jednat bezprostředně po volbách i možné scénáře jejich účasti v příští sněmovně.
Piráti se již rok snaží vykonávat úlohu drsné opozice a ani jejich program se nezdráhá velké míry kritičnosti vůči stávajícím poměrům. Straně však nejde odpárat, že se tři roky na této vládě podílela, a tak tato kritika může působit místy tak trochu směšně…
Zdroje: ČT24, pirati.cz, psp.cz, mpsv.cz, data.Brno, mpo.gov.cz, mmr.gov.cz
