Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě) spolu se zástupci vládní koalice představil návrh zákona, který má zrušit dosavadní systém televizních a rozhlasových poplatků. Česká televize a Český rozhlas by nově získávaly peníze přímo ze státního rozpočtu, a to v částce 7,8 miliardy korun ročně od příštího roku. Financování by bylo vedeno odděleně jako samostatná položka státního rozpočtu. Výše příspěvku by se pravidelně upravovala podle inflace.
Vláda představila návrh, který by mohl zásadně změnit financování veřejnoprávních médií v Česku. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) spolu se zástupci vládní koalice ho představil v rámci legislativního balíčku, který počítá se zrušením televizních a rozhlasových poplatků. Místo dosavadního systému by Česká televize a Český rozhlas měly být financovány přímo ze státního rozpočtu. Návrh zároveň počítá s tím, že peníze budou vyčleněny jako samostatná rozpočtová kapitola a jejich výše se bude pravidelně upravovat podle inflace.
Podle webu Čt24.cz Klempíř zároveň upřesnil, že Česká televize by měla v příštím roce podle návrhu získat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun. Pro srovnání, letos jí mají koncesionářské poplatky přinést zhruba 6,73 miliardy korun. Český rozhlas by měl naproti tomu dostat 2,07 miliardy korun, zatímco letos se očekává výnos z poplatků ve výši přibližně 2,48 miliardy korun.
Důvěryhodné a kvalitní zpravodajství
Vládní návrh podle Klempíře také upřesňuje, na co se mají Česká televize a Český rozhlas hlavně soustředit. Prioritou pro obě instituce by mělo být především kvalitní a důvěryhodné zpravodajství. Důležitý bude také vzdělávací obsah, zatímco zábavní pořady mají stát až na druhém místě. Klempíř podotkl, že se zároveň se počítá s tím, že obě instituce zůstanou oddělené a nebudou se slučovat.
Do fungování médií by nemělo zasahovat ani nic zásadního v systému jejich řízení. Rady ČT a ČRo mají fungovat dál stejně jako dosud a způsob jejich obsazování se nemění. Kandidáty nadále navrhují různé organizace a spolky a konečné slovo mají poslanci a senátoři, což má podle Klempíře zajišťovat veřejnou kontrolu. Zákon navíc zdůrazňuje, že veřejnoprávní média mají zůstat nezávislá a nepodléhat žádné politické ani státní instituci.
Ještě před samotným schválením nového zákona má podle plánů přijít i dílčí změna pravidel už v průběhu letošního roku. Ta by se měla zaměřit na to, kdo všechno bude od poplatků osvobozen. Podrobnosti následně chtějí koaliční poslanci představit samostatně na tiskové konferenci. V předchozích debatách se objevovaly úvahy, že by se okruh plátců mohl zúžit například u nejstarších seniorů, studentů do 26 let nebo některých firem. Finální podoba návrhu ale zatím zveřejněna nebyla.
Zavoral změnu neschvaluje
Šéfové obou veřejnoprávních institucí se už dříve k návrhu postavili odmítavě. Se zrušením koncesionářských poplatků a přechodem financování pod státní rozpočet nesouhlasí. Upozorňují mimo jiné na to, že ČT i ČRo jsou vázány stávajícími smlouvami a také memorandy o veřejné službě, které jim na několik let dopředu určují povinnosti ohledně rozsahu vysílání, tvorby i investic. Podle nich by proto případná změna financování mohla zasáhnout do dlouhodobě nastaveného fungování obou médií.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral návrh vládní koalice na financování veřejnoprávních médií přímo ze státního rozpočtu kritizuje a označuje ho za krok zpět. „Převod financování na státní rozpočet neznamená, že veřejnost přestane tuto službu platit. Znamená to jen, že ji nebude platit přímo, ale nepřímo ze státního rozpočtu, tedy z jiné kapsy. Ve výsledku ji zaplatí všichni, včetně těch, kteří jsou nyní nebo v budoucnu budou od poplatku osvobozeni,“ řekl Zavoral.
Upozornil také, že propojení financování se státním rozpočtem v praxi znamená větší vazbu na politickou reprezentaci, což považuje za problematické zejména v prostředí, kde není podle něj politická kultura dostatečně silná. Návrh proto vnímá jako potenciální oslabení nezávislosti veřejnoprávních médií a upozorňuje, že by mohl otevřít prostor k jejich většímu politickému ovlivňování.
Chudárek je překvapen financováním
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek uvedl, že navržená výše financování podle něj nestačí k tomu, aby televize mohla plnit všechny své zákonné povinnosti. Zároveň vyjádřil překvapení nad tím, že zveřejněné částky neodpovídají tomu, o čem se podle jeho slov jednalo na předchozí páteční schůzce.
„Protože rozpočet, kterým jsme velmi překvapeni, že byl dnes (v úterý) panem ministrem řečen, neodpovídá tomu, o čem jsme se bavili na páteční schůzce,“ uvedl Chudárek s tím, že původní dohoda počítala se vznikem pracovní skupiny složené ze zástupců České televize, Českého rozhlasu a ministerstva kultury, která měla celý návrh společně připravovat a připomínkovat. Podle něj by navržené snížení prostředků mohlo vést k omezení vlastní tvorby i nutnosti personálních škrtů.
Prezident doufá v politickou nezávislost médií
K vládnímu návrhu se vyjádřil také prezident Petr Pavel, který zdůraznil především otázku nezávislosti veřejnoprávních médií. Podle něj je klíčové, aby bylo jasně zajištěno, že do jejich fungování nebude politicky zasahováno bez ohledu na to, jakým způsobem budou financována.
„Já budu velice dbát na to, aby především bylo garantováno, že nebude probíhat politické zasahování do fungování veřejnoprávních médií. To, myslím, bude mnohem důležitější než konkrétní forma financování,“ řekl prezident. Zároveň doplnil, že samotné financování ze státního rozpočtu nemusí automaticky znamenat ohrožení nezávislosti, přičemž jako příklad uvedl fungování veřejnoprávních médií v některých skandinávských zemích, například ve Finsku.
Vyjádření opozice
Zrušení televizních a rozhlasových poplatků kritizuje kromě samotných médií i opozice. Ta tvrdí, že tím chce vláda získat větší vliv nad Českou televizí a Českým rozhlasem a plánuje kvůli tomu bránit schválení zákona i obstrukcemi ve Sněmovně. Ministr Oto Klempíř ale tyto výtky odmítá a počítá s tím, že návrh nakonec projde a začne platit od 1. ledna 2027. Teď podle něj následuje běžné připomínkování a další jednání s vedením obou institucí.
Kriticky se k návrhu staví i bývalí ministři a představitelé opozice. „Klempíř zrovna moc konzistentní není,“ upozornil na změny v postoji současného ministra expremiér Petr Fiala (ODS) Svým komentářem reagoval na dřívější výroky, kdy měl podle něj zastávat jiný názor na zachování poplatků. Bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) zase uvedl, že přijetí změn by znamenalo zásadní zásah do fungování veřejnoprávních médií, která by musela omezovat projekty a upravit své závazky. „Končí systém nezávislého financování veřejnoprávních médií v naší zemi. S tím nesouhlasíme,“ řekl Baxa.
Návrh na zrušení poplatků zkritizoval rovněž předseda STAN Vít Rakušan. Podle něj by změna poplatků mohla postupně vést k většímu napojení veřejnoprávních médií na stát. Zachování současného systému považuje za správné. Pro web Čt24.cz uvedl, že hnutí bude proti návrhu aktivně vystupovat i ve Sněmovně. „Ani jeden z těchto návrhů neprojde bez obstrukcí, ty budou masivní. Nechci, abychom šli do orbánovského Maďarska,“ sdělil s odkazem na fungování médií v Maďarsku za premiéra Viktora Orbána.
Náhledová fotografie: Novinky.cz
