Napětí kolem veřejnoprávních médií stále roste. Zástupci České televize, Českého rozhlasu a iniciativy Veřejnoprávně upozorňují, že příprava nových zákonů probíhá uspěchaně a bez širší diskuse. Obávají se, že to může oslabit nezávislost i fungování obou institucí. Kritizují také možný dopad na služby pro diváky a posluchače. Žádají vládu, aby v současném postupu nepokračovala.
Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií v Česku znovu sílí v souvislosti s přípravou nových zákonů, které mají upravit jejich fungování i financování. Česká televize, Český rozhlas a iniciativa Veřejnoprávně upozorňují, že návrhy vznikají v rychlém tempu a bez širší odborné i veřejné diskuse. Podle nich přitom nejde jen o technické změny, ale o zásahy, které mohou ovlivnit dlouhodobou nezávislost a stabilitu veřejné služby v médiích. Kritika míří také na možné dopady na rozsah a kvalitu obsahu, který média poskytují divákům a posluchačům. Zástupci institucí proto vyzývají vládu, aby proces zpomalila a otevřela ho širší debatě napříč odbornou i veřejnou sférou.
Dohady kvůli poslanecké novele
Česká televize a Český rozhlas se ostře staví proti poslanecké novele, kterou spolu s dalšími zákonodárci předložil místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher. Ta počítá mimo jiné s tím, že by od placení koncesionářských poplatků byli osvobozeni lidé starší 75 let a také některé další skupiny obyvatel. Obě instituce upozorňují, že jde o zásah do systému financování veřejné služby, který je založený právě na pravidelných poplatcích od domácností a firem. Ty tvoří zásadní část jejich rozpočtů, ze kterých zajišťují zpravodajství, publicistiku i další obsah. Jakékoli snížení příjmů bez jasně nastavené náhrady podle nich může narušit plánování i dlouhodobé fungování obou médií.
„Návrh byl předložen, aniž by byl promyšlený dopad na obě instituce, které fungují na základě dlouhodobých plánů a závazků schválených jejich radami,“ píše se v prohlášení. Podle dlouhodobě diskutovaného modelu financování veřejnoprávních médií v Česku přitom právě koncesionářské poplatky zajišťují jejich relativní nezávislost na státním rozpočtu. Někteří odborníci proto varují, že plošné výjimky bez kompenzace mohou vést k oslabení stabilního financování, které má být předvídatelné a oddělené od politických rozhodnutí. Zastánci změn naopak argumentují sociální citlivostí vůči seniorům a dalším zranitelným skupinám, což ale ČT a ČRo podle svého vyjádření neřeší systémově.
Stávková pohotovost
Plánovaná změna financování veřejnoprávních médií, která by převedla jejich příjmy z koncesionářských poplatků na státní rozpočet, se setkává s dlouhodobou kritikou. Ozývají se proti ní zástupci České televize a Českého rozhlasu, mediální odborníci i opoziční politici, podle nichž by krok mohl ohrozit nezávislost obou institucí. Kvůli návrhu vyhlásili odboráři a zaměstnanci ČT, ČRo i iniciativa Veřejnoprávně stávkovou pohotovost bez časového omezení.
Podle iniciativy Veřejnoprávně.cz by plánované změny mohly ohrozit nezávislost veřejnoprávních médií a otevřít prostor politickému vlivu, uvedl Jan Moláček z iniciativy. Dodal, že do stávkové pohotovosti se zapojili i zaměstnanci v regionech. „Podporu tomuto kroku vyjádřily vyšší stovky pracovníků a pracovnic České televize napříč profesemi,“ zdůraznil. Vyhlášení stávkové pohotovosti před budovou České televize v Praze doprovázela účast řady zaměstnanců, kteří tak dali najevo podporu svým odborům. Podle webu ČT24 byla atmosféra velmi emotivní a shromáždění provázely i hlasité projevy solidarity, včetně skandování hesla „ČT nedáme!“.
"Nechci emocionální bouři"
Ministr kultury Oto Klempíř v souvislosti s přípravou nové mediální legislativy odmítl, že by bylo možné návrh stáhnout jen kvůli tomu, že zatím není finálně doladěný. Proces považuje za standardní a připomínkové řízení má podle něj přinést velké množství podnětů, se kterými vláda počítá. „Perfektní zákony předkládá jenom bůh,“ uvedl s tím, že očekává spíše stovky než desítky připomínek.
Klempíř zároveň vyjádřil přesvědčení, že legislativní proces je možné zvládnout tak, aby nový zákon začal platit od začátku příštího roku, přestože připouští časovou náročnost. „Bude to náročné, ale my prostě na dovolenou nepojedeme,“ dodal. Podle něj návrh zachovává hlavní principy fungování veřejnoprávních médií, včetně jejich nezávislosti, samostatného postavení i kontroly ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. „Možná není perfektní, ale jinak všechno, co tam má být, tam je,“ uvedl.
Ministr také dodal, že se schůzkám s odboráři nebrání, zároveň ale očekává věcnou debatu. „Nevyhýbám se jim. Otázka je, koho na tu schůzku budou delegovat. Chci věcnou schůzku, nechci emocionální bouři,“ podotkl. Místo výkřiků a stávkových výborů je podle něj potřeba platforma k věcné diskusi. „Kde řeknou: skutečně věcně po vás požadujeme tohle,“ uvedl.
Co si myslí opozice?
Zákon o médiích veřejné služby představil ministr společně se zástupci vládních stran minulý týden. Podle návrhu koalice ANO, SPD a Motoristů se má financování veřejnoprávních médií vrátit na úroveň roku 2024. Vedle státního rozpočtu mají být dalším zdrojem příjmů reklama a prodej práv, dohled nad hospodařením by měl mít Nejvyšší kontrolní úřad.
Návrh také upravuje poslání České televize a Českého rozhlasu, které má být zaměřeno hlavně na zpravodajství a vzdělávání, zatímco zábava by měla být až na třetím místě. Zákon zároveň deklaruje, že média veřejné služby mají zůstat nezávislá na politickém vlivu.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib vyzval ministra k rezignaci a upozornil na stávkovou pohotovost v ČT a ČRo. „Stávková pohotovost v ČT a ČRo je varování. Pro všechny. Proto podporujeme zaměstnance veřejnoprávních médií, kteří brání své pracovní podmínky i nezávislost médií v této zemi,“ uvedl. Kritizoval také rychlou přípravu zákona bez dostatečné analýzy dopadů. „Návrh spíchnutý horkou jehlou… je hazardem s veřejným prostorem,“ dodala poslankyně Andrea Hoffmannová.
Prezident chce nezávislá média
K situaci kolem chystaných změn v zákoně o médiích veřejné služby se vyjádřil také prezident České republiky Petr Pavel. Ten upozornil, že je důležité především zachovat nezávislost veřejnoprávních médií a zabránit tomu, aby byla příliš svázána s aktuální vládou. Při setkání se studenty v Pardubicích varoval, že takové propojení by mohlo negativně ovlivnit jejich fungování. „To nedělá dobrotu,“ dodal s tím, že veřejnoprávní média by neměla být závislá na politické vůli.
Odpoledne se prezident vyjádřil i k samotné podobě návrhu zákona, který je nyní v legislativním procesu. Podle něj by si zasloužil důkladnější odborné zpracování i širší diskusi se zástupci médií a experty. „Ten návrh, tak jak jsem ho měl možnost vidět, je, když to řeknu hodně mírně, šitý horkou jehlou,“ uvedl Pavel a dodal, že materiál zatím nepovažuje za dostatečně propracovaný. Současně připomněl, že způsob financování veřejnoprávních médií lze nastavit různě, ale vždy musí zajistit stabilitu a předvídatelnost.
Zároveň zdůraznil, že veřejnoprávní média potřebují dlouhodobě stabilní prostředí, protože nemohou fungovat v krátkodobých cyklech. „Žádné veřejnoprávní médium nemůže fungovat z roku na rok,“ poznamenal během debaty se studenty. Jako varovné příklady zmínil Maďarsko a Slovensko, kde podle něj vývoj ukazuje rizika politického vlivu na veřejnoprávní média. „Kdo sledoval tamní státní televize, ví, že to bylo velice smutné. Je třeba sledovat všechny kroky, které bude dělat vláda, pokud jde o financování veřejnoprávních médií, abychom se nedostali do toho, aby byla závislá na vůli vlády,“ řekl podle webu ČT24. Prezident zároveň dodal, že rozumí obavám médií i jejich protestům a stávkové pohotovosti.
Náhledová fotografie: Sky-brokers.com
