Česká pracovní síla postupně stárne a mladých lidí na trhu práce ubývá. Jen za poslední tři měsíce přibylo téměř 40 tisíc pracujících starších 60 let, zatímco dvacátníků o více než 15 tisíc ubylo. Průměrný věk pracovníka se za posledních 25 let zvýšil o 3,6 roku a nyní se blíží 45 letům. Podle demografického vývoje navíc bude podíl starších zaměstnanců v soukromých firmách i státních institucích dále růst.
Ještě před pár lety bylo běžné, že do práce nastupovali hlavně mladí lidé a starší zaměstnanci postupně mířili do penze. Dnes se ale poměr začíná měnit. V českých firmách a institucích přibývá lidí, kteří už překročili šedesátku, zatímco mladší ročníky jsou na pracovním trhu stále méně početné. Pro zaměstnavatele to znamená nejen delší pracovní život, ale také nutnost přemýšlet o tom, jak udržet zkušené lidi v kondici, nabídnout jim odpovídající podmínky a zároveň vytvořit prostředí, ve kterém se dobře potkají různé generace.
Nejde navíc pouze o statistická data. Věkový průměr se mimo jiné promítá do každodenního fungování firem. Starší zaměstnanci zůstávají v práci déle, předávají své zkušenosti mladším kolegům a zároveň potřebují jiné podmínky než lidé na začátku kariéry. Firmy proto v současnosti řeší, jak na jednom pracovišti dobře propojit několik generací a přizpůsobit práci tomu, že zaměstnanci budou v budoucnu odcházet do důchodu stále později.
Více než dvojnásobek
Podle aktuálních informací z Českého statistického úřadu tvořilo ve druhém čtvrtletí pracovní sílu 5,33 milionu lidí, tedy těch, kteří pracují nebo si práci hledají. Zatímco lidí ve věku kolem dvaceti let bylo necelých 300 tisíc, šedesátníků bylo více než dvojnásobek. Pro firmy to dle slov analytiků mimo jiné znamená, že se bez zkušených pracovníků budou moci v budoucnu jen těžko obejít.
Podle Jany Pikardové, manažerky projektu Neviditelní, české firmy i přes to všechno svůj potenciál stále nedokážou využít naplno. „Firmy starší zaměstnance potřebují a váží si jich, ale zároveň jim zužují prostor pro uplatnění,“ uvedla Pikardová pro web Novinky.cz. Situace se navíc podle ní bude dál měnit. Do vyššího věku postupně přecházejí početné generace narozené v 70. letech, zatímco mladých lidí přichází na svět stále méně.
Vliv má více faktorů
Na změnu věkové skladby zaměstnanců se připravuje i česká ekonomika. V příštích deseti letech totiž začne do penze postupně odcházet početná generace narozená v 70. letech, známá jako Husákovy děti. Lidí v produktivním věku tedy výrazně ubyde, zatímco seniorů bude přibývat. Podle odhadů má kolem roku 2050 v produktivním věku žít zhruba o 700 tisíc lidí méně než dnes. Pro firmy to bude znamenat ještě větší tlak na hledání pracovníků a na to, jak si udržet ty, kteří už na trhu práce jsou.
Situaci navíc ovlivňuje několik dalších faktorů. Mladí lidé tráví více let ve školách a do zaměstnání nastupují později, zároveň se postupně prodlužuje věk odchodu do důchodu, část chybějících pracovníků proto už dnes nahrazují lidé ze zahraničí. Vedle Slováků a Ukrajinců přichází stále více pracovníků například z Filipín a uplatňují se především ve výrobě, stavebnictví, dopravě, logistice, gastronomii nebo zdravotnictví. Ani tento zdroj pracovní síly ale není podle ekonomů nekonečný, protože postupně bude stárnout i zahraniční část zaměstnanců.
Šance pro seniory
Jedním z hlavních řešení může být dle slov odborníků větší ochota firem dát šanci lidem, kteří se chtějí profesně posunout i ve vyšším věku. Právě lidé nad padesát let přitom tvoří výraznou část dlouhodobě nezaměstnaných. Podle Michala Španěla z pracovního portálu JenPráce.cz to ukazuje spíš na překážky při návratu do zaměstnání než na to, že by starší lidé pracovat nechtěli. Pomoci by mohly dostupnější rekvalifikace a větší ochota zaměstnavatelů přijímat pracovníky, kteří se rozhodli změnit obor.
Právě tady ale podle odborníků firmy často narážejí na vlastní opatrnost. Zaměstnavatelé sice své stávající pracovníky školí a rozvíjejí, k uchazečům, kteří si ve vyšším věku doplnili kvalifikaci a chtějí začít znovu v jiném oboru, už bývají méně vstřícní. „Investují do rozvoje svých lidí, ale jsou poměrně ostražité v nabírání těch, kdo přicházejí po výraznější profesní změně ve vyšším věku. Ale bez nich se do budoucna neobejdou,“ upozorňuje Tomáš Ervín Dombrovský z Alma Career. Pokud firmy nedají těmto lidem šanci využít nově získané dovednosti, může se podle něj zbytečně prohlubovat nedostatek pracovníků.
Obliba zkráceného úvazku roste
Šedesátníci mimo jiné vedou i v zájmu o práci na zkrácený úvazek. S přibývajícím počtem starších lidí na pracovním trhu totiž roste i počet těch, kteří volí kratší pracovní dobu. Zatímco v roce 2022 pracovalo na zkrácený úvazek 382 tisíc lidí, loni na podzim už jich bylo přes 504 tisíc. Výrazně přitom přibylo právě šedesátníků, pro které může být kratší pracovní doba cestou, jak zvládnout práci i ve vyšším věku. Roli hrají zdravotní důvody, ale také přísnější podmínky pro předčasný důchod, kvůli nimž někteří lidé zůstávají v zaměstnání déle.
Podle portálu Novinky.cz lidmi staršími 60 let přibylo za sledované období více než 34 tisíc těch, kteří pracují kratší dobu. Jejich počet se tak vyšplhal téměř na 138 tisíc a šedesátníci dnes představují více než čtvrtinu všech lidí se zkráceným úvazkem. Podle předsedkyně Rady seniorů Lenky Desatové za tím často stojí zdravotní stav nebo potřeba pečovat o blízkého, kvůli čemuž není plný pracovní úvazek reálný. Svou roli ale podle ní hraje také změna pravidel pro předčasný důchod. Pro některé lidi je proto kratší pracovní doba způsobem, jak zůstat zaměstnaní, ale zároveň si práci přizpůsobit svým možnostem.
Senioři budou potřeba
Zkrácený úvazek ale pro starší lidi nemusí být jen otázkou zdraví nebo rodinné situace. Někteří po šedesátce hledají práci proto, že se jim nedaří najít plný úvazek, jiní si chtějí k důchodu ještě něco přivydělat. Práce jim přitom může přinášet i něco jiného než peníze. Pomáhá jim zůstat aktivní, v kontaktu s lidmi a udržet si pocit, že jsou stále součástí pracovního života.
Stále více lidí navíc pracuje i poté, co už dosáhli důchodového věku. Podle analytika Tomáše Ervína Dombrovského z Alma Career jich je dnes více než 550 tisíc a jejich počet dál roste. „Je to způsob, jak řešit stárnutí populace. Může to pomoci zmírnit blížící se náraz do demografické zdi, který během dvanácti let tvrdě zažijeme,“ uvedl Dombrovský. Pro český pracovní trh proto podle něj mohou být senioři v příštích letech stále důležitější.
Náhledová fotografie: Pexels
