Podle závazných pravidel EU nemohou vlády členských států hospodařit s rozpočtovým deficitem vyšším než 3 % národního HDP. Pokud tak přesto učiní, ministři financí na doporučení Komise stanoví lhůtu pro jeho snížení. Opakované nedodržení může vést k vysokým pokutám.
Vzhledem k potenciální, ale často medializované hrozbě ruského útoku Evropská komise povolila všem členským státům Evropské unie vynaložit na obranu dalších 1,5 % HDP, aniž by to bylo zahrnuto do výpočtu nadměrného deficitu. Navzdory tomu, co EU nazývá národní únikovou klauzulí, byl deficit Finska za rok 2025 stále příliš vysoký. Komise proto zváží návrh na zahájení postupu při nadměrném schodku pro Finsko,
Finsko, které se potýká s rostoucí nezaměstnaností a špatným stavem veřejných financí, mělo v roce 2024 rozpočtový deficit ve výši 4,4 % HDP. Očekává se, že letos vzroste na 4,5 % HDP, příští rok zůstane na 4,0 % a v roce 2027 se sníží pouze na 3,9 %, pokud se nezmění politika. Hodnocení Komise nebylo překvapením, jelikož se finské veřejné finance nadále zhoršují, co potvrdila ve svém prohlášení ministryně financí země Riikka Purra a dodala, že práce na úpravě veřejných financí budou pokračovat po několik volebních období. Finský premiér Petteri Orpo uvedl, že ekonomika stagnuje zejména v důsledku ruské války na Ukrajině, čemuž ale neodpovídají výsledky jiných členských států EU.
Ekonomika závislá na exportu se potýká s problémy od roku 2014, kdy se zhroutila telefonní divize společnosti Nokia, kdysi nejcennější evropské společnosti. V poslední době sankce vůči sousednímu Rusku zasáhly export a cestovní ruch a dopad má i nejistota v oblasti globálního obchodu.Například Německo, které má letos dosáhnout deficitu 3,1 %, v roce 2026 4,0 % a v roce 2027 3,8 %, je také nad 3% limitem, ale Komise uvedla, že veškeré překročení bylo vysvětleno zvýšenými výdaji na obranu, takže nebudou následovat žádné disciplinární kroky. Zdá se tedy, že Evropská komise dokáže porušit svá rozpočtová pravidla v případě, že je jejich porušení zdůvodněno investicemi do zbrojení. Napříč Evropou se ale ozývají hlasy, že ekonomická situace nemůže stát na základech zbrojního průmyslu. Již nyní se ukazuje jakou chybou bylo stavět na dočasně silném finančním přínosu z podpory automobilového průmyslu, který ovšem po silných letech zaznamenává propad. Segment zbrojařství je sice zajímavým přínosem do ekonomik států a navíc posiluje bezpečnost, ale v případě, že nastane opětovný mír a skončí tím i odbyt, lze předpokládat rychlý rozklad takového trhu.
Prognóza Bank of Finland zahrnuje předpoklad, že růst globální ekonomiky v nejbližších letech zpomalí, jelikož růst ekonomiky Spojených států, zejména ale i dalších klíčových ekonomik, bude negativně ovlivněn obchodní válkou. Obchodní válka a nejistota ohledně směřování globální ekonomiky oslabí již tak utlumené podmínky v eurozóně. Finské exportní trhy budou v nadcházejících letech růst pomalu. Prognóza předpokládá, že nejistota ohledně směřování obchodní politiky se nicméně postupně sníží, za předpokladu, že Spojené státy dosáhnou dohody se svými klíčovými obchodními partnery. Nejistota však v průběhu prognózovaných let zcela nezmizí. Rostoucí výdaje na obranu a investice do infrastruktury v mnoha zemích eurozóny, zejména v Německu, budou od roku 2026 základem růstu ekonomiky eurozóny.
Obavy z upadající výkonnosti globální ekonomiky se v průběhu 1. pololetí roku 2025 zesílily tváří v tvář zpřísněné a vysoce nepředvídatelné obchodní politice americké administrativy. Začátkem dubna Spojené státy oznámily vysoká dovozní cla pro téměř všechny své obchodní partnery, včetně Evropské unie. Tato cla měla být uvalena nad rámec stávajících dovozních cel. Zároveň se Spojené státy a Čína dostaly do otevřené obchodní války. Ekonomická situace Finska se tedy může ještě zhoršit.
